Přeskočit na obsah

Vilém IV. Lucemburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vilém IV.
velkovévoda lucemburský
Portrét
velkovévoda Vilém IV.
Doba vlády19051912
Úplné jménoWilhelm Alexander von Nassau von Luxemburg
TitulyJeho královská výsost
Narození22. dubna 1852
zámek Biebrich, Wiesbaden
Úmrtí25. února 1912 (ve věku 59 let)
zámek Berg, Lucembursko
PohřbenKatedrála Notre-Dame
PředchůdceAdolf Lucemburský
NástupceMarie-Adéla Lucemburská
ManželkaMarie Anna Portugalská
PotomciMarie-Adéla Lucemburská
Šarlota Lucemburská
Hilda Lucemburská
Antonie Lucemburská
Alžběta Lucemburská
Žofie Lucemburská
DynastieNasavští
(Nasavsko-Weilburská)
OtecAdolf Lucemburský
MatkaAdelaida Marie Anhaltsko-Desavská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém IV. Lucemburský, lucembursky Wilhelm Alexander vun Nassau (22. dubna 1852 Biebrich25. února 1912 zámek Berg) byl lucemburský velkovévoda v letech 19051912. Byl posledním legitimním mužským členem rodu Nasavských.

Narodil se jako syn předchozího velkovévody Adolfa Lucemburského a jeho manželky Adély Marie Anhaltsko-Desavské. Po smrti otce se 17. listopadu 1905 stal velkovévodou lucemburským a titulárním vévodou nasavským.

Po smrti Vilémova strýce prince Mikuláše-Viléma v roce 1905 byl jediným dalším legitimním mužem v dynastii Nassau-Weilburg Vilémův bratranec Jiří Mikuláš, hrabě z Merenbergu. Ten však pocházel z morganatického manželství, a tak v roce 1907 prohlásil Vilém jeho rodovou větev za nedynastickou (tzn. její členové nemohli dědit velkovévodský trůn) a jmenoval svou nejstarší dceru Marii-Adelaidu dědičkou lucemburského trůnu.

V roce 1908 těžce onemocněl a vládnutím pověřil svou manželku Marii Annu. Když pak v roce 1912 zemřel, na trůn nastoupila jejich dcera Marie-Adelaida. Ta po první světové válce musela abdikovat ve prospěch své sestry Charlotty, která poté vládla až do roku 1964.

Vilém IV. byl posledním lucemburským panovníkem, který (alespoň formálně) setrval ve svém úřadě až do smrti.

Manželství a rodina

[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. června 1893 se Vilém oženil s portugalskou infantkou Marií Annou. Z jejich manželství se narodilo šest dcer, němeli však žádné mužské potomky. Dvě z dcer se proto po Vilémově smrti staly panujícími lucemburskými velkovévodkyněmi, a to nejprve nejstarší Marie Adéla a po její abdikaci Šarlota.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
 
 
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Karolína Oranžsko-Nasavská
 
 
Vilém Nasavský
 
 
 
 
 
 
Vilém Jiří ze Sayn-Hachenburgu
 
 
Luisa Isabela z Kirchbergu
 
 
 
 
 
 
Isabela Augusta Reussová z Greiz
 
 
Adolf Lucemburský
 
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský
 
 
Fridrich Sasko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Ernestina Sasko-Výmarská
 
 
Luisa Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
Vilém IV. Lucemburský
 
 
 
 
 
Leopold III. Anhaltsko-Desavský
 
 
Fridrich Anhaltsko-Desavský
 
 
 
 
 
 
Luisa Braniborsko-Schwedtská
 
 
Fridrich August Anhaltsko-Desavský
 
 
 
 
 
 
Fridrich V. Hesensko-Homburský
 
 
Amálie Hesensko-Homburská
 
 
 
 
 
 
Karolína Hesensko-Darmstadtská
 
 
Adelaida Marie Anhaltsko-Desavská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
Marie Luisa Šarlota Hesensko-Kaselská
 
 
 
 
 
 
Frederik Dánský
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]