Přeskočit na obsah

Zoborožec sumbský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxZoborožec sumbský
alternativní popis obrázku chybí
Zoborožec sumbský
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádzoborožci (Bucerotiformes)
Čeleďzoborožcovití (Bucerotidae)
Rodzoborožec (Rhyticeros)
Binomické jméno
Rhyticeros everetti
Rothschild, 1898
Synonyma

Aceros everetti

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zoborožec sumbský (Rhyticeros everetti) je druh zoborožce, který se endemicky vyskytuje na indonéském ostrově Sumba.

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Zoborožce sumbského formálně popsal v roce 1898 zoolog a bankéř Lionel Walter Rothschild, druhý baron Rothschild.[2][3] Druhové jméno everetti odkazuje k britskému úředníku, zoologovi a sběrateli Alfredu Hartu Everettovi, který působil ve 2. polovině 19. století v jihovýchodní Asii.[4] Druh byl původně řazen do rodu Aceros,[5] avšak moderní taxonomie jej zařazuje do rodu Rhyticeros.[5][2] Jedná se o monotypický taxon.[2]

Může se vyskytovat v různých biotopech, avšak nejraději má nížinaté (semi)stálezelené pralesy se vzrostlými stromy a hustým stromovým baldachýnem.[6] Ve fragmentovaných lescích o rozloze menší než 10 km² se vyskytuje pouze vzácně.[6][7] Může se objevovat i v sekundárním lese.[8]

Detail oka

Výška těla se pohybuje kolem 55 cm. Samec má hlavu a krk tmavě hnědou, samice černou. Zbytek těla je u obou pohlaví stejný. Tělo, křídla i ocas jsou černé, přičemž horní část těla má kovově lesklý odlesk. Zobák má na horní čelisti posazenou nízkou přilbici s příčnými hlubokými rýhami. Přilbice i zobák jsou bledě žluté, zobák má na střední části obou čelistí červenohnědou skvrnu. Neopeřená kůže kolem očí je tmavě modrá, oční víčka jsou růžová. Neopeřené hrdlo je bledě modré až tmavě modré. Duhovky jsou červenohnědé, nohy černé. V rámci svého habitatu je nezaměnitelný, jelikož se jedná o jediného zoborožce na ostrově Sumba.[9]

Zoborožec sumbský

Do jídelníčku zoborožce sumbského patří hlavně ovoce včetně fíků. Typicky se krmí v páru, občas v menších hejnech do 15 jedinců. Může hřadovat ve skupinách až do 70 zoborožců. Hnízdí snad od června do ledna v dutinách vzrostlých stromů, zejména Tetrameles nudiflora z řádu tykvotvarých.[8]

Ohrožení a početnost

[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje ve své vyhodnocující zprávě o stavu populace z roku 2020 zoborožce sumbského za ohrožený druh, jehož populace rapidně klesá. Klíčovým důvodem poklesu je úbytek přirozeného prostředí, ke kterému dochází z důvodu těžby dřeva a přeměně lesů na zemědělské plochy. Tento zoborožec je zvláště citlivý na úbytek pralesů, protože se zdá, že nemůže dlouhodobě přežít ve fragmentovaných lesích a k životu potřebuje kus lesa alespoň o rozloze 10 km². V minulosti byl druh loven na maso. Celková populace se v roce 2020 odhadovala na 1000–2000 dospělců[6]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b c Mousebirds, Cuckoo Roller, trogons, hoopoes, hornbills. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Bericht über die Jahresversammlung der Deutschen Ornithologischen Gesellschaft vom 28. bis 30. Mai 1897 in Dresden. Journal für Ornithologie. 1897, roč. 45, čís. 4, s. 513. Dostupné online. DOI 10.1007/BF02207249. (německy) 
  4. JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 154. (anglicky) 
  5. a b GONZALEZ, Juan-Carlos T.; SHELDON, Ben C.; COLLAR, Nigel J. A comprehensive molecular phylogeny for the hornbills (Aves: Bucerotidae). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2013-05-01, roč. 67, čís. 2, s. 468–483. Dostupné online [cit. 2023-11-22]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2013.02.012. 
  6. a b c Rhyticeros everetti [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2020 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2020-3.RLTS.T22682535A184201170.en. (anglicky) 
  7. SITOMPUL, Arnold F.; KINNAIRD, Margaret F.; O'BRIEN, Timothy G. Size matters: the effects of forest fragmentation and resource availability on the endemic Sumba Hornbill Aceros everetti. Bird Conservation International. 2004-12, roč. 14, čís. S1, s. S23–S37. Dostupné online [cit. 2023-11-22]. ISSN 1474-0001. DOI 10.1017/S0959270905000201. (anglicky) 
  8. a b POONSWAD, Pilai; KEMP, Alan; STRANGE, Morten. Hornbills of the World – A Photographic Guide. Singapore: Draco Publishing, 2013. Dostupné online. ISBN 978-981-07-3528-9. S. 182-183. (anglicky) 
  9. KEMP, Alan C.; WOODCOCK, Martin W. The hornbills: Bucerotiformes. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 019857729X. S. 239-240. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KEMP, Alan C.; WOODCOCK, Martin W. The hornbills: Bucerotiformes. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 019857729X. (anglicky) 
  • POONSWAD, Pilai; KEMP, Alan; STRANGE, Morten. Hornbills of the World – A Photographic Guide. Singapore: Draco Publishing, 2013. Dostupné online. ISBN 978-981-07-3528-9. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]