řemeslník
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [r̝ɛmɛsl̩ɲiːk]
dělení
[editovat]- ře-me-sl-ník
varianty
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | řemeslník | řemeslníci |
| genitiv | řemeslníka | řemeslníků |
| dativ | řemeslníkovi / řemeslníku | řemeslníkům |
| akuzativ | řemeslníka | řemeslníky |
| vokativ | řemeslníku | řemeslníci |
| lokál | řemeslníkovi / řemeslníku | řemeslnících |
| instrumentál | řemeslníkem | řemeslníky |
význam
[editovat]- osoba provozující nějaké řemeslo
- Zámožnější měšťan stydí se obyčejně za svou živnost, je-li řemeslník, a má-li děti, jest hlavni péče jeho, aby ze synů udělal úředníky, kněze atd., dcery aby dle toho samého pravidla provdal za úředniky, důstojníky a jiné tak nazvané honorace.[1]
- (hanlivě) osoba vykonávající svojí práci (zejména uměleckou) pouze mechanicky, šablonovitě pro peníze
překlady
[editovat]- osoba provozující řemeslo
- angličtina: craftsman
- francouzština: artisan m
- němčina: Handwerker m
- slovenština: remeselník m
- —
související
[editovat]poznámky
[editovat]Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-05-03]. Heslo řemeslník.
- ↑ Karel Havlíček Borovský: Články ze Slovana
