vůle

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • vů-le

etymologie

[editovat]

Všeslovanské, odvozeno z praslovanského *vol’a téhož významu. To vychází z indoevropského *u̯el- (chtít, přát si), stejně jako další jeho odvozeniny: litevské valia, německé Wille nebo anglické will téhož významu a lotyšské vaļā (pustit se - přestat se držet; otevřený).[1]

Slovo vůle souvisí také se slovem volný (původně mající svobodnou vůli), které je odvozeno přes praslovanské *vol’ьnъ (volný) od praslovanského předchůdce *vol’a.[2] Od indeoevropského *u̯el- je potom odvozen také předchůdce českého volit, čili praslovanské *voliti (vyjadřovat svou vůli), které tak s *vol’a bezprostředně souvisí.[3] Z indeovropského *u̯el- (chtít, přát si) vychází přes staročeské veleti (přikazovat, radit, chtít) a dále přes praslovanské *velěti (chtít) také slovo velet.[4]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ vůle vůle
genitiv vůle vůlí
dativ vůli vůlím
akuzativ vůli vůle
vokativ vůle vůle
lokál vůli vůlích
instrumentál vůlí vůlemi

význam

[editovat]
  1. schopnost vědomě se rozhodovat
    • Silou vůle se přinutil ke klidu.
  2. záměr dosáhnout určitého stavu či cíle
    • Poslanci svými podpisy stvrdili svoji společnou vůli navrhnout společného kandidáta na prezidentský úřad.
    • Včera se z vůle Nevyššího soudu případem znovu zabýval Obvodní soud pro Prahu 4.[5]
  3. (v technice) vzdálenost mezi sousedními součástkami, umožňující jejich vzájemný pohyb
    • Vůle šroubu ve vyvrtaném otvoru činí asi dvě desetiny milimetru.

překlady

[editovat]
  1. schopnost se rozhodovat
  2. záměr
  3. vzdálenost součástek

synonyma

[editovat]
  1. (hovorově) vakl

související

[editovat]

slovní spojení

[editovat]

fráze a idiomy

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „vůle“, s. 765.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „volný“, s. 759.
  3. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „volit“, s. 759.
  4. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „velet“, s. 743.
  5. Mladá fronta DNES, 9. 1 2013. Cit. dle Korpus.cz.

externí odkazy

[editovat]
  • Rozcestník Vůle ve Wikipedii
  • Téma Vůle ve Wikicitátech