Přeskočit na obsah

Únava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o stavu organismu. O opotřebení materiálu pojednává článek únava materiálu.
Únava
Klasifikace
MKN-10R53.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Únava (lat. lassitudine) je snížení schopnosti vykonávat činnost, které vyplývá z předchozího vynaloženého úsilí, ať už fyzického, nebo psychického. Vzniká v důsledku nahromadění odpadů metabolismu v krvi či ve svalech. Psychicky je provázena zhoršeným vnímáním, sníženou pozorností, zhoršenou vštípivostí a výbavností, změnami nálady aj.

Hranice, kdy člověk začíná pociťovat únavu, je u každého jedince jiná a také její projevy jsou velmi subjektivní. Extrémní únava se označuje jako vyčerpání.[1] Vyčerpání mohou provázet změny vnímání, halucinace, deprese, zmatenost.

Rozlišujeme únavu fyzickou a psychickou. Po velké fyzické námaze se někdy dostavují i pocity psychické únavy, naopak po vyčerpávající psychické námaze může fyzická práce pomoci odbourat psychickou únavu. Únava se také rozděluje na akutní, která je přirozená a po odpočinku odezní, a chronickou, která má patické (chorobné) projevy, jako bolesti, poruchy spánku nebo poruchy paměti.

Rizikový faktor

[editovat | editovat zdroj]

Jelikož únava závažně ovlivňuje efektivitu a chybovost výkonů člověka, začal být v moderní době kladen veliký důraz na její výzkum a její vliv na pracovní výkony, a především na výkon v citlivých oborech a povoláních, kde mohou chyby vyústit ve velké škody, či dokonce ztráty na životech (např. piloti, uat testeři, řidiči, dispečeři v dopravě...)

Například v historii letectví existuje několik tragických nehod, které byly připsány chybám a nepozornosti plynoucím z únavy posádky (např. let Colgan Air 3407).

Na konci 20. a počátku 21. století proto byla přijata řada zákonů a předpisů, které mají zajistit pro zaměstnance (a především klíčové profese v rizikových oborech) dostatečný odpočinek a nepřipustit přehnané pracovní zatížení.

  1. HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-303-X. S. 655. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HARTL, Pavel; HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-303-X. S. 655. 
  • SILLAMY, Norbert. Psychologický slovník. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. ISBN 80-244-0249-1. S. 225. 
  • VONDRÁČEK, Vladimír; HOLUB, František. Fantastické a magické z hlediska psychiatrie. Bratislava: Columbus, 1993. ISBN 80-7136-030-9. S. 32. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]