Přeskočit na obsah

Erich von Kielmansegg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Erich von Kielmansegg
13. předseda vlády Předlitavska
Ve funkci:
20. června 1895 – 30. září 1895
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceAlfred Windischgrätz
NástupceKazimír Badeni
10. ministr vnitra Předlitavska
Ve funkci:
20. června 1895 – 30. září 1895
PanovníkFrantišek Josef I.
Předseda vládyErich von Kielmansegg (ve vlastní vládě)
PředchůdceOlivier de Bacquehem
NástupceKazimír Badeni

Narození13. února 1847
Hannover
Hannoverské královstvíHannoverské království Hannoverské království
Úmrtí5. února 1923 (ve věku 75 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Příčina úmrtízápal plic
Místo pohřbeníDöblinger Friedhof
ChoťAnastasia Lebedewna von Lebedeff
RodičeEduard von Kielmansegg a Juliane von Zesterfleth
Alma materVídeňská univerzita
Profesepolitik
Náboženstvíprotestantismus
CommonsErich von Kielmansegg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erich hrabě von Kielmansegg (13. února 1847 Hannover5. února 1923 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v roce 1895 předseda vlády Předlitavska (vláda Ericha Kielmansegga) a ministr vnitra Předlitavska.

Pocházel z Hannoverského království, kde byl jeho otec Eduard von Kielmansegg členem tamní vlády. V roce 1866 Erich von Kielmansegg přesídlil do Vídně. Vystudoval právo na Vídeňské univerzitě. V roce 1870 nastoupil do státních služeb jako úředník na místodržitelství v Dolních Rakousích. V letech 1876–1881 byl okresním hejtmanem v Badenu a v letech 1881–1882 v Sechshausu na předměstí Vídně (zde podporoval sloučení předměstských obcí s Vídní a vytvoření Velké Vídně, což bylo realizováno až v roce 1890). Od roku 1882 do roku 1886 byl vysokým úředníkem v zemských vládách v Korutanech a Bukovině. Pak do roku 1889 pracoval na ministerstvu vnitra. V roce 1889 se stal místodržícím Dolních Rakous.[1]

20. června 1895 se stal předsedou vlády Předlitavska (vláda Ericha Kielmansegga. Kromě toho v ní obsadil i post ministra vnitra Předlitavska. V čele vlády setrval do 30. září 1895.[2] Šlo o úřednický kabinet, který měl jen překlenout dočasné období do sestavení nové trvalejší vládní většiny, která se pak našla v podobě vlády Kazimíra Badeniho.[3]

Po odchodu z vlády se vrátil na pozici místodržícího Dolních Rakous, na níž setrval až do roku 1911. Zaváděl zde správní reformy, které potom byly aplikovány i v jiných zemích monarchie. Zasloužil se i o regulaci Dunaje v okolí Vídně (zřízení koryta Donaukanalu) i řeky Wien. Politicky byl orientován liberálně, ale nebyl aktivní ve stranickém životě. Vystupoval ovšem proti sociálním demokratům a neúspěšně se snažil rovněž bránit nástupu Karla Luegera na post vídeňského starosty.[1][4]

V roce 1884 se oženil s ruskou šlechtičnou Anastasií von Lebedeff (1860–1912). Jejich manželství zůstalo bezdětné.

Rodinný hrob na hřbitově Döbling

Hrabě von Kielmansegg zemřel 5. února 1923 na zápal plic ve svém bytě v 1. vídeňském obvodu. Je pohřben na hřbitově v Döblingu.

  1. a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 3. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kielmansegg, Erich Gf. (1847-1923), Beamter und Politiker, s. 322. (německy) 
  2. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 588. 
  3. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 440. 
  4. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 677. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]