Přeskočit na obsah

Karolina z Ansbachu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karolina z Ansbachu
Portrét
Královna Karolina z Ansbachu.
Korunovace11. říjen 1727
Narození1. březen 1683
Ansbach, Bavorsko
Úmrtí20. listopad 1737
Londýn, Velká Británie
PohřbenaWestminsterské opatství
PředchůdceJiří Dánský
NástupceŠarlota Meklenbursko-Střelická
ManželJiří II.
RodHohenzollernové
OtecJan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
MatkaEleonora Sasko-Eisenašská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karolina z Ansbachu (německy Wilhelmina Charlotte Caroline von Brandenburg-Ansbach, 1. března 1683, Ansbach, Bavorsko20. listopadu 1737, Londýn, Velká Británie) byla rodem bavorská princezna a jako manželka britského krále Jiřího II. královna Velké Británie.

Princezna Karolina se narodila jako nejstarší ze tří dětí braniborsko-ansbašského markraběte Jana Fridricha z dynastie Hohenzollernů a jeho druhé manželky, princezny Eleonory Sasko-Eisenašské.

Ve třech letech (roku 1686) ztratila otce, ve třinácti (v roce 1696) i matku. Vyrostla ve skvělou ženu, inteligentní, vzdělanou a kultivovanou, což z ní učinilo jednu z nejžádanějších princezen evropských panovnických domů.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]
Jiří II. a Karolina z Ansbachu se svými dětmi

Když však měla příležitost stát se španělskou královnou, odmítla, neboť se nechtěla vzdát své protestantské víry. O něco později poznala hannoverského prince Jiřího Augusta, pozdějšího britského krále Jiřího II., za něhož se 22. srpna roku 1705 na zámku Herrenhausen v Hannoveru provdala. Z manželství vzešlo 9 potomků, jeden chlapec se však narodil mrtvý a další zemřel ve třech měsících věku.

Když se v roce 1714 stal Karolinin tchán britským králem jako Jiří I., stal se její manžel Jiří August nejdříve vévodou cornwalským a posléze princem Waleským, Karolina se tedy stala princeznou waleskou. Manželé přesídlili do Anglie; zde se chovali dost provokativně, bez zábran hovořili o záležitostech sexu, čímž popouzeli britské politiky. Na rozdíl od svého otce se Jiří August sice naučil anglicky, mluvil však s mizerným německým přízvukem, pro což byl Brity vysmíván.

Protože byl Jiří I. již řadu let se svou manželkou Žofií Doroteou z Celle rozveden, neměl anglický dvůr královnu a Karolina se stala nejdůležitější ženou u dvora. Záhy vzniklo silné přátelství mezi ní a premiérem Robertem Walpolem a díky jejímu vlivu mohli oba manželé udržet svůj způsob života i poté, co se Jiří August se svým otcem ve zlém rozešel.

Výjimečná inteligence Karolinina brzy začala dráždit jejího manžela. Například v mládí vedla korespondenci s vědcem a filosofem Gottfriedem Leibnizem, intelektuálním velikánem na hannoverském dvoře. Přesto však jejich manželství bylo svým způsobem zdařilé a šťastné, přes řadu Jiřího milenek.

Královna Karolina z Ansbachu

Karolina se stala královnou po smrti svého tchána v roce 1727. Následující roky byly ve znamení bojů s jejich nejstarším synem Frederikem Ludvíkem, princem waleským, jehož zanechali v Německu, když přesídlili do Velké Británie a na nějž se přijeli podívat až v roce 1720, když byl již dospělý a získal mnoho špatných vlastností. Třenice mezi Frederikem a jeho rodiči, především matkou, byly setrvalé a projevovaly se různými způsoby. Princ waleský se stavěl do opozice k politice svého otce. Když se oženil, požádal parlament o zvýšení své renty, což mu otec zamítl. Třebaže mu manželku (Augusta Sasko-Gothajská) vybrala matka osobně, manželství se zdálo šťastným. Když měla Augusta v roce 1736 porodit, odvezl ji Frederik potají ze St James's Palace do Hampton Courtu, aby si byl jist, že jeho nenáviděná matka nebude porodu přítomna.

Podobné šarvátky Frederika s rodiči pokračovaly i po narození první Frederikovy dcery a v době po Karolinině smrti došlo k jeho úplnému odcizení s otcem.

Královna Karolina držela řadu důležitých pozic: byla jmenována „Strážcem království Velké Británie a místodržící Jeho veličenstva během nepřítomnosti krále“, což jí umožnilo být regentkou, když její manžel dlel na svých cestách do Hannoveru.

Zemřela v St James's Palace 20. listopadu roku 1737, ve svých 54 letech. Pochována byla ve Westminsterském opatství.

Její manžel nechal vyrobit pár rakví, které měly jednu ze stran odstranitelnou, aby mohli ležet vedle sebe, až ji bude následovat na onen svět; k tomu došlo 23 roky po smrti Karolinině.

U příležitosti královniny smrti zkomponoval Georg Friedrich Händel slavnostní hymnus – pohřební žalm The ways of Zion do mourn, který byl proveden 17. prosince roku 1737 v kapli Jindřicha VII. ve Westminsterském opatství.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
Jáchym Ernest Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří ze Solms-Laubachu
 
 
Žofie ze Solms-Laubachu
 
 
 
 
 
 
Markéta ze Schönburg-Glauchau
 
 
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Ludvík Eberhard Oettingen-Oettingen
 
 
Jáchym Ernest Oettingen-Oettingen
 
 
 
 
 
 
Markéta Erbašská
 
 
Žofie Markéta Oettingen-Oettingen
 
 
 
 
 
 
Jindřich Vilém I. ze Solms-Sonnenwalde
 
 
Anna Sibylla ze Solms-Sonnenwalde
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota z Mansfeld-Arnsteinu
 
'Karolina z Ansbachu'
 
 
 
 
 
Jan II. Sasko-Výmarský
 
 
Vilém Sasko-Výmarský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Marie Anhaltská
 
 
Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří I. Anhaltsko-Desavský
 
 
Eleonora Dorotea Anhaltsko-Desavská
 
 
 
 
 
 
Dorotea Falcko-Simmernská
 
 
Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
Vilém III. ze Sayn-Wittgensteinu
 
 
Ernest ze Sayn-Wittgensteinu
 
 
 
 
 
 
Anna Alžběta ze Sayn-Sayner
 
 
Johannetta ze Sayn-Wittgensteinu
 
 
 
 
 
 
Jiří III. z Erbach-Breubergu
 
 
Lujza Juliana Erbašská
 
 
 
 
 
 
Maria von Barby-Mühlingen
 
  1. Frederick, Prince of Wales. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. 
  2. Princess Augusta von Sachsen-Gotha-Altenberg, Princess of Wales. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. 
  3. Anne Hanover von Nassau-Dietz (1709-1759) - Find.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Willem IV van Oranje-Nassau, erfstadhouder van de Republiek der Verenigde Provinciën. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. 
  5. Princess Amelia of Great Britain. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. 
  6. Caroline Elizabeth Hanover (1713-1757) - Find a.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Augustus George of Great Britain, of Hanover, Prince. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. 
  8. Prince George William of Great Britain, Prince. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. 
  9. Person Page. thepeerage.com [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. 
  10. Princess Mary of Great Britain. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. 
  11. Friedrich II, Landgraf von Hessen-Kassel. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. 
  12. Louise of Great Britain and Hanover, Princess, Queen Consort of Denmark og Norge. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. 
  13. Frederick V of Denmark and Norway, of Oldenburg, King of Denmark and Norway. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Britská královna
Předchůdce:
Jiří Dánský
17271737
Karolina z Ansbachu
Nástupce:
Šarlota Meklenbursko-Střelická
Irská královna
Předchůdce:
Jiří Dánský
17271737
Karolina z Ansbachu
Nástupce:
Šarlota Meklenbursko-Střelická
Hannoverská kurfiřtka
Předchůdce:
Žofie Falcká
17271737
Karolina z Ansbachu
Nástupce:
Šarlota Meklenbursko-Střelická