Přeskočit na obsah

Philip Johnson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Philip Johnson
Philip Johnson (2002)
Philip Johnson (2002)
Rodné jménoPhilip Cortelyou Johnso
Narození8. července 1906
Cleveland
Úmrtí25. ledna 2005 (ve věku 98 let)
New Canaan
Alma materHarvard Graduate School of Design
Harvardova univerzita
Hackley School
Povoláníarchitekt a historik umění
OceněníZlatá medaile AIA (1978)
Pritzkerova cena (1979)
Zlatá deska Akademie úspěchu (1991)
Národní medaile za umění
AIGA Medal
Partner(ka)Jimmie Daniels[1]
RodičeHomer H. Johnson[2] a Louise Johnson[2]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Philip Cortelyou Johnson (8. července 1906 Cleveland, Ohio25. ledna 2005 New Canaan, Connecticut) byl americký architekt, první laureát Pritzkerovy ceny.

Život a tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny potomků jansenistů a hughuenotů, což ovlivnilo jeho projekty sakrálních staveb. Architekturu ani humanitní studia na Harvardově univerzitě nedokončil a narukoval do armády. V letech 1930-1934 pracoval jako ředitel Muzea moderního umění v New Yorku, odkud odešel dělat novináře, pro architekturu se rozhodl až roku 1941. Jeho architektonické projekty byly realizovány teprve od roku 1946 a bývají řazeny do čtyř obdobíː

Křišťálová katedrála v Garden Grove, Kalifornie
Brána Evropy v Madridu
Kaple sv. Basil]ea v Pittsburghu
  • Raný modernismus (1946–1960) se vyznačuje respektem k přírodě a následováním příkladu Franka Lloyda Wrighta. Profilujícími projekty byl Skleněný dům v New Canaanu v Connecticutu (1949) a mrakodrap Seagram Building na Manhattanu, kde měl Johnson své projekční studio. Tam také realizoval Restauraci čtyř ročních období s kontejnery, rostoucími rostlinami a dřevinami i bazénkem, které navozují dojem prostředí živé přírody (například listnaté stromy na podzim opadávají, bazének byl v zimě zamrzlý apod.).
  • Pozdní modernismus (1960–1980) - pokračují jednoduché kubické tvary, ovšem v masivním betonovém provedení. Patří k nim opatství sv. Albana v nebo knihovna Boston Public Library, v Bostonu (1972), jejíž robustní konstrukce již ohlašuje brutalismus.
  • Postmoderna (1980–1990) - nejvíce ceněna bývá obří ocelová konstrukce skleněné katedrály Crystal Cathedral v Garden Grove v Kalifornii (1980), v témže zrcadlových efektů skla je mrakodrap PPG Place v Pittsburghu (Pensylvánie) z roku 1984. Brutalismus vyznačuje například kamenné kaskády s vodopády Water Gardens ve Fort Worthu (1982) nebo Brána Evropy (dvouvěžová stavba Puerta de Europa v Madridu, 1989–96).
  • Poslední budovy (1991–2005) - tvůrčí aktivita Philipa Johnsona ve vysokém věku pochopitelně slábla, ale přinášela originální nápady, jako je Kaple sv. Basilea na Universitě sv. Tomáše v Houstonu (1992) s byzantinizující kupolí.

Zatímco dvě desítky Johnsonových projektů mrakodrapů zanikají v množství realizací jeho současníků i následovníků, stavby jiných účelů jsou inspirativní do současnosti.

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]