Přeskočit na obsah

Antiferomagnetismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antiferomagnetické uspořádání (kolineární)

U materiálů, které se vyznačují antiferomagnetismem, jsou atomy nebo molekuly uspořádány zpravidla do struktury, kde jsou spiny sousedících částic protisměrné. Jsou však možná i uspořádání s více směry spinů, navzájem se v magnetismu rušících (tzv. nekolineární antiferomagnety).[1]

Obvykle se antiferomagnetismus může vyskytovat za nízkých teplot. Po překročení Néelovy teploty (pojmenované podle Louise Néela, který tento typ magnetického uspořádání objevil) se stává materiál paramagnetickým.

Antiferomagnetické materiály

[editovat | editovat zdroj]

Antiferromagnetické materiály se běžně vyskytují mezi sloučeninami přechodných kovů, zejména oxidy. Příklady jsou hematit, chrom, slitina feromangan (FeMn) nebo oxid nikelnatý (NiO). Za vzácných okolností se antiferomagnetický jev může objevit i u organických sloučenin (například u triradikálu 5-dehydro-m-xylylenu).

Další vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Antiferomagnetismus hraje hlavní roli v obří magnetorezistenci, která byla objevena roku 1988 nositeli Nobelovy ceny Albertem Fertem a Peterem Grünbergem.

  1. Tohoku University. A new chapter in antiferromagnetic spintronics is unfolding. Phys.Org [online]. 2023-03-22 [cit. 2023-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]