Přeskočit na obsah

Autobusová doprava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Příměstský a městský autobus v Ostravě.

Autobusová doprava je silniční doprava pro přepravu osob (osobní doprava), uskutečňovaná autobusy.

Podle pravidelnosti:

  • pravidelná (linková) – veřejná nebo zvláštní (neveřejná)
  • příležitostná (např. zájezdová, doprava u jednorázových akcí, jízdy bez pevného jízdního řádu a pevně určených tras a zastávek atd.)

Podle místa uskutečnění:

  • městská
  • příměstská a regionální
  • meziměstská a dálková
  • mezinárodní

Podle způsobu financování:

  • komerční – financovaná buď pouze z jízdného nebo soukromoprávním subjektem, provozovaná svým jménem a na svůj účet
  • dotovaná – zajišťující dopravní obslužnost na základě objednávky veřejného samosprávného celku, pak provozovanou jménem objednatele
  • soukromá – je-li např. autobus majetkem soukromé osoby

Od roku 1905 na území Rakouska-Uherska jezdily poštovní autobusy, které kromě zásilek dopravovaly i omezený počet osob.[1] Rakouský Postbus slavil v roce 2007 výročí 100 let společnosti od roku 1907.[2]

V českých zemích byly první poštovní linky zavedeny roku 1908, a to linka PardubiceBohdaneč (11 km, 64 minut) a PardubiceHolice. Na linkách jezdily autobusy Laurin & Klement s dřevěnou karoserií, čtyřválcovým benzinovým motorem a řetězovým pohonem zadních kol a s dřevěnými koly s obručemi z plné gumy. Při optimální rychlosti 26 km/h (maximální dovolená rychlost byla 28 km/h v obci a 15 km/h za tmy) měl vůz spotřebu až 62 litrů benzinu na 100 km. Po roce 1910 vznikaly soukromé linky veřejné dopravy například na trasách Mariánské LázněKynžvart, Mariánské LázněKarlovy Vary, PříbramDobříš, PrahaMělník i jinde. Kromě vozů Laurin & Klement se používaly ještě vozy Austro Daimler.[1]

Koncese na provozování autobusové dopravy začaly rakouské úřady udělovat kolem roku 1911. V roce 1914 bylo koncesováno již 23 linek rakouské poštovní autobusové dopravy o délce 4706 km. Za první světové války byl provoz přerušen, ale po ní se dále rozvíjel.[1] V roce 1927 zřídila první autobusovou linku mezi Chrudimí a Pardubicemi i správa železnic. Ke sloučení silniční dopravy státních pošt s autobusovou dopravou ČSD došlo v roce 1933.

Ve Švýcarsku byl poprvé poštovní koněspřežný omnibus nahrazen autobusem 1. června 1906 na lince BernDetlingen a od října 1906 na lince BernPapierműhle. Po první světové válce odkoupila pošta od armády 100 nákladních automobilů a z nich 40 přestavěla na autobusy, jejichž síť navazovala na železnici. Od roku 1919 začaly autobusové linky postupně překonávat i alpské průsmyky. Od roku 1924 se používaly jen autobusy s pneumatikami. Poslední koněspřežná poštovní linka, Avers – Juf, fungovala až do roku 1961.[3]

  1. a b c Víte, kdy se začaly pohybovat na našem území autobusy…, BUSportál.cz, 24. 2. 2008
  2. Ještě se vracíme ke 100 let rakouského Postbusu, BUSportál, 20. 9. 2007
  3. PostAuto slaví stovku, BUSportál.cz, 23. 5. 2006, Jan Spousta

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jaroslav Ryba: K historii silniční dopravy na území České republiky, Institut Jana Pernera, 2004, 250 výtisků
  • Petr Hoffman: Dějiny státní autobusové dopravy I. díl – Poštovní autobusy 1908–1914, Vydavatelství dopravní literatury, Litoměřice, 2010
  • Petr Hoffman: Dějiny státní autobusové dopravy II. díl – Poštovní autobusy 1919–1932, vydal Andrej Hoffman, Praha, 2013

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]