Přeskočit na obsah

Avia BH-12

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Avia BH-12
Avia BH-12
Avia BH-12
Určenísportovní letadlo
VýrobceAvia, Miloš Bondy a spol.
ŠéfkonstruktérIng. Pavel Beneš
Ing. Miroslav Hajn
První let15. června 1924
UživatelČeskoslovensko
Vyrobeno kusů1
Vyvinuto z typuAvia BH-11
Další vývojAvia BH-16
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avia BH-12 bylo dvousedadlové sportovní letadlo postavené v Československu v roce 1924, jako poslední člen vývoje řady Avia BH-9, která měla své kořeny v prvním výrobku letadel Avia, v letounu BH-1 (1920). Byl to vyztužený dolnoplošník jako speciální verze pro sportovní a turistické létání. Byl vyroben společností Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha-Holešovice.[1]

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Rok 1924 byl pro Avii velmi plodný, vedle výroby BH-9, BH-10 a BH-11 vznikl nový sportovně-turistický dvoumístný letoun, který vycházel z konstrukce předchozí BH-11.[1] Sportovní letadlo Avia BH-12 bylo zalétáno 15. června 1924 (imatrikulace mu byla udělena o 3 dny dříve) a bylo určeno především pro turistiku i proto, že bylo lehčí než předchozí dvousedadlové Avie. Přistávací rychlost 50 km/h měla zvýšit bezpečnost přistání.[2] Letoun BH-12 se vyznačoval tím, že se profil křídla směrem k trupu zužoval jen nepatrně. U tohoto letadla zůstal opět osvědčený motor Walter NZ-60 a navíc schopnost sklapovat křídlo podél trupu směrem dozadu. Celkem však toto letadlo, které zůstalo jen v prototypu, žádných úspěchů nedosáhlo.[3]

Avia BH-12

BH-12 byl jen jedním z mnoha prototypů, které vznikly v Avii v roce 1924. K nim se řadí také četné projekty, které z toho či onoho důvodu zůstaly jenom na papíře. Většinou proto, že pro jejich realizaci nebylo dost prostředků. Takovým projektem byl na příklad dopravní jednoplošník BH-14, který měl s motorem Lorraine Dietriech o výkonu 450 k nést deset cestujících a dva piloty. Jeho celkové tvary měly odpovídat známým již jednoplošníkům BH. Stejný motor měl dostat i vojenský stíhací stíhací dolnoplošník BH-15 pro dva muže posádky.

Za pokračovatele BH-12 lze tedy označit sportovní letoun Avia BH-16 (zalétán 18. června 1924), který se ale rovněž příliš nerozšířil. Byly vyrobeny pouze 2 prototypy. Přesto bylo možné vidět jej v pozdějších letech s imatrikulací L-BOND na různých leteckých akcích. Avii BH-16 koupil ing. Vladimír Šimůnek, vojenský pilot (bratr Bohuslava Šimůnka, oba zkonstruovali a postavili letoun VBŠ Kuňkadlo), a létal s ním při různých veřejných příležitostech. Později od roku 1932 po získání osvědčení o letové způsobilosti létala BH-16 i s imatrikulací OK-AVS.[4]

Avia BH-12 se sklopenými křídly a "ručním" potahem (Flight, 06-1924)

Popis letounu

[editovat | editovat zdroj]

Byl to jednomotorový dvoumístný celodřevěný vzpěrový dolnoplošník s pevným podvozkem a zadní ostruhou.[5] Letoun BH-12 měl shodné tvary se svým předchůdcem, sportovním letounem BH-11. Od BH-11 byl letoun jen těžko k rozeznání, navíc však BH-12 měla sklopné křídlo podél trupu a lišila se i jiným uspořádáním tloušťky profilu po rozpětí křídla. Letoun byl tedy navržen tak, aby více vyhovoval potřebě sportovního letadla. Se sklopeným křídlem bylo letadlo transportovatelné na přívěsu za autem a nebo za motocyklem popřípadě dokonce táhnout ručně, jak je vidět na fotografii.[6]

Co se vnějšího vzhledu týče, prakticky se nijak nelišil o standardních Avia BH-11 až na jiný profil křídla a možnost sklápění křídla. Do žádné soutěže nebo závodu tento letoun nikdy nenastoupil, ani do soutěže v Bruselu. Předchozí typ BH-11 byl natolik dobrým strojem, že výroba dalšího, podobného speciálu by byla zbytečná.[7]

Byl vyroben pouze jeden prototyp, který využívala pro demonstrace továrna Avia.[8] BH-12 byla vlastně jedinou dnes již zapomenutou „boskou“ vyvinutou jako speciální sportovní a turistické letadlo. Byla postavena původně pro obhajobu pohárů v Belgii. Zděnek Lhota se zúčastnil ve dnech 30. června a 1. srpna 1923 na sportovním letadle BH-5 (L-BOSA) mezinárodních závodů turistických letadel v Bruselu, kde se umístil jako první. Získal tak putovní "Pohár belgického krále" (Copa du Roi des Belges) a cenu pro turistiku belgického Aeroklubu. Výjimečnost celého závodu pak podtrhl i král Albert I., který osobně předal Lhotovi vítězný pohár.[9]

Továrna Avia vkládala do BH-12 mnoho nadějí, ale letoun nakonec zcela zapadl. Avia se soustředila na svoji sportovní propagaci pomocí klasických BH-11.[10]

Letoun byl imatrikulován 12. června 1924 s označením L-BONA. Zůstal v československém leteckém rejstříku s touto imatrikulací až do 23. února 1931, kdy byl z rejstříku vymazán.[11]

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]

Data podle[1][3]

Avia BH-12, skica

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Posádka: 2
  • Rozpětí: 9,77 m
  • Délka: 6,34 m
  • Výška: 2,52 m
  • Nosná plocha: 13,60 m2
  • Plošné zatížení: 40,50 kg/m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 320 kg
  • Vzletová hmotnost: 550 kg
  • Pohonná jednotka:pístový, hvězdicový vzduchem chlazený pětiválcový motor Walter NZ-60
    • maximální, vzletový výkon: 75 k (55 kW) při 1750 ot/min
    • jmenovitý, nominální výkon: 60 k (44 kW) při 1400 ot/min
  • Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevným nastavením
  • Maximální rychlost: 155 km/h
  • Cestovní rychlost: 138 km/h
  • Dostup: 4 500 m
  • Dolet: 520 km
  • Stoupavost: do 2000 m 10 minut

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Avia BH-12 na anglické Wikipedii.

  1. a b c NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 111, 254–255, 288. 
  2. III. mezinárodní výstava letecká. Národní listy. 1924-06-01, roč. 64. (1924), čís. 151, s. 13. Dostupné online. 
  3. a b Československá letadla 1919-1939. Letectví. 1951-04-31, roč. 27. (1951), čís. 9, s. 199–204. Dostupné online. 
  4. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 111–112. 
  5. FLIEGER, Jan. Avia BH-12 [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2004-01-15 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. 
  6. BH- 12 (rusky) [online]. Уголок неба (airwar.ru), 2017 [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. 
  7. PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. I. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 19. 
  8. Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha [online]. vrtulnik.cz [cit. 2020-02-14]. Dostupné online. 
  9. Let letounů Avia do Bruselu [online]. Historická letka Československé republiky [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. 
  10. PUJMAN, Ivo. Po téměř devíti desetiletích opět vzlétl kultovní český letoun AVIA BH-5 [online]. Ostrava: Ostrava-Online.cz, 2011-05-08 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. 
  11. Civil Aircraft Register - Czechoslavakia [online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • TAYLOR, Michael J. H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions. p. 86.
  • World Aircraft Information Files. London: Bright Star Publishing. pp. File 889 Sheet 86.

Související články

[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]