Přeskočit na obsah

Bromoform

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bromoform
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Prostorový model
Prostorový model
Obecné
Systematický názevtribrommethan
Triviální názevbromoform
Sumární vzorecCHBr3
Vzhledbezbarvá až žlutá kapalina s nasládlým zápachem
Identifikace
Registrační číslo CAS75-25-2
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)200-854-6
Indexové číslo602-007-00-X
Vlastnosti
Molární hmotnost252,73 g/mol
Teplota tání8,0 °C
Teplota varu149 °C
Hustota2,889 g/cm3
Rozpustnost ve vodě3,2 g/l (30 °C)
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH331 H302 H319 H315 H411
R-větyR22 R23 R36/38 R51/53
S-věty(S1/2) S28 S45 S61 S63
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bromoform je organickou sloučeninou bromu (patří mezi haloformy, tedy deriváty methanu, kde jsou tři atomy vodíku nahrazeny atomy téhož halogenu). Její systematický název je tribrommethan, vzorec CHBr3. Vzhledem to je bledě žlutá kapalina nasládlého zápachu. Je mírně rozpustná ve vodě a velmi snadno přechází do plynného skupenství. Jde o jedovatou a přírodě nebezpečnou látku.

Malá množství této sloučeniny jsou vytvářena mořskými rostlinami. Nejvíc bromoformu se do okolí dostává jako vedlejší produkt reakce, při které je do vody ve vodárnách zaváděn chlór, který v ní ničí bakterie, a tím se tato voda stává pitnou.

Dnes se bromoform průmyslově nevyrábí v příliš velkém množství, jeho výroba uplatňovaná v průmyslu dnes už spíš pomalu zaniká.[zdroj?] Dříve se bromoform používal jako rozpouštědlo, dnes se však již nanejvýš užívá jako laboratorní činidlo.

V přírodě je bromoform produkován chaluhami jako jejich hlavní organohalogenová sloučenina, slouží jim k ochraně před bakteriemi a proti spásání.[2]

  1. a b Bromoform. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. GRIBBLE, GW. The diversity of naturally produced organohalogens.. Chemosphere. Jul 2003, roč. 52, čís. 2, s. 289–97. Dostupné online. DOI 10.1016/S0045-6535(03)00207-8. PMID 12738253. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]