Přeskočit na obsah

Chryzantéma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxChryzantéma
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleďhvězdnicové (Asteroideae)
Rodchryzantéma (Chrysanthemum)
L., 1753
Synonyma
  • Dendranthema
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chryzantéma (Chrysanthemum), též listopadka či dušička, je rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých. Vyskytují se na severní polokouli, nejvíce jich pochází z Číny a Japonska, kde jsou tyto květiny velmi oblíbené. V Japonsku je chryzantéma tradičním symbolem císařského rodu, dostala se například i na japonskou královskou pečeť. Kvete na konci podzimu a nebo začátkem zimy. Její květy mají mnoho různých barevných odstínů. Chryzantéma je nejpoužívanější rostlinou k dušičkové výzdobě hrobů. Název „chryzantéma“ je odvozen ze starořečtiny: χρυσός (chrysos) – zlato a ἄνθεμον (anthemon) – květina.[1]

Studie NASA o čistém ovzduší prokázala, že rostliny chryzantém snižují znečištění vnitřního vzduchu.[2]

Detail metamorfovaných květních plátků

Chryzantémy jsou vytrvalé byliny nebo polokeře s přímými nebo vystoupavými, hustě olistěnými lodyhami. Jejich listy jsou střídavé, řapíkaté, často mírně dužnaté, peřenodílné nebo nepravidelně laločnatého tvaru. Květenstvím je úbor; na rostlině jsou úbory umístěny buď jednotlivě, nebo v chudé chocholičnaté latě. Okrajové květy jsou jazykovité, se zmáčklou korunní trubkou a obvykle samičí, květy terče trubkovité, u plnokvětých kultivarů je trubka často výrazně prodloužená či přeměněná v ligulu. Zahradní kultivary silně voní. Plodem jsou lysé vejčité nažky bez chmýru.[3]

Chrysanthemum zawadskii

V minulosti byl rod pojímán značně široce, mnoho taxonů, které do něj byly dříve řazeny, je dnes vyděleno do samostatných rodů kopretina (Leucanthemum), kopretinovec (Argyranthemum), kopretinka (Leucanthemopsis), vratič (Tanacetum), zlateň (Glebionis) a Rhodanthemum. V současné podobě rod zahrnuje 37–38 druhů, které se přirozeně vyskytují v mírných, boreálních i subtropických oblastech severní polokoule, nejvíce ve východní Asii; do střední Evropy zasahuje jediný druh – listopadka pieninská.

Vybraní zástupci

[editovat | editovat zdroj]
Plnokvětý kultivar

Zahradnictví

[editovat | editovat zdroj]

Chryzantémy patří k nejoblíbenějším zahradním rostlinám a pro tyto účely bylo vyšlechtěno již přes 7000 kultivarů rozlišovaných zejména podle tvaru květenství na jednoduché, poloplné, plné, kulovité, pomponkovité, sasankovité, paprskovité a mnoho dalších v širokém spektru barev kromě čistě modré; existují i miniaturní formy s drobnými květy a hustě větvenými lodyhami. Pěstovaly se již před 2000 lety v Číně, odkud byly v 8. století dopraveny do Japonska, import do Evropy se datuje rokem 1789. Zahradní kultivary jsou vesměs produktem šlechtění mezi druhy Ch. indicum a Ch. morifolium a jsou obvykle polyploidní.[3]

Jedná se o krátkodenní rostliny, vykvétají tedy až na podzim (odtud i český název). Umělou regulací světelného režimu při pěstování ve sklenících bylo dosaženo možnosti dodávat na trh kvetoucí chryzantémy i mimo období krátkého dne, vzhledem k tomu, že vedle růží a karafiátů patří k nejprodávanějším řezaným květinám. V českých podmínkách jsou poměrně citlivé na mrazy, a je proto nutná zimní přikrývka; velká část dostupných kultivarů dokáže přezimovat bez problémů, choulostivější potřebují zazimování např. ve skleníku či zimní zahradě.[3][5]

Kulturní význam a symbolika

[editovat | editovat zdroj]
Botanický druh Chrysanthemum indicum

V některých evropských zemích (např. Francie, Itálie, Belgie, Španělsko, Polsko, Maďarsko a Chorvatsko) chryzantémy symbolizují smrt a jsou proto používány pouze na pohřbech či hrobech[zdroj?]. V Číně, Japonsku a Koreji bílé chryzantémy symbolizují nepřízeň a smutek[zdroj?]. V jiných zemích představují čestnost, ve Spojených státech je květina obvykle vnímána pozitivně.[6]

Chryzantéma („čínská astra“, znak:菊花, pinyin: jú huā, čes. transkripce: ťü chua) neboli květ podzimního slunce je v čínské kultuře známá jako symbol podzimu a radosti z dobré úrody, dlouhověkosti a nesmrtelnosti, dokonalosti, odolnosti a vytrvalosti.[7] Je spojena s kultem slunce, protože její květ připomíná planoucí sluneční disk. Patronem chryzantém, pokládaných za čínskou národní květinu, je básník Tchao Jüan-ming, jenž dal před úřední hodností přednost poezii, vínu a pěstování této rostliny.[8] V roce 1983 byla chryzantéma označena květinou čínského města Kchaj-fengu od té doby se v období mezi 18. říjnem a 18. listopadem každoročně koná Kulturní festival chryzantém.[9]

Bílý kultivar

Chryzantéma je podzimní květina, a proto je symbolem podzimu, respektive 9. měsíce starého čínského kalendáře. Nejlépe by se měla trhat 9. dne 9. měsíce, nebo by se v tento den měl připravovat čaj z jejích nasušených květů.[10] Chryzantémový čaj je v Číně i dnes jeden z nejoblíbenějších horkých nápojů, mnoho Číňanů věří, že pití jejich odvarů a polévek je účelným prostředkem na dlouhověkost a krásu.[8]

Důležitou roli měla rostlina ve středověkých obřadech, jelikož rozkvétá nejpozději, připisovala se jí schopnost odvracet neštěstí a prodlužovat život. Poutníci proto popíjeli rýžové víno s lístky chryzantém. I dnes se doba květů chryzantém oslavuje také tím, že se smíchá rýžové víno z loňského roku s květy chryzantém.[11] Na symbol dlouhověkosti odkazuje její jméno ťü, které je souzvučné s „prodlévat“ (ťü), stejně tak je i „devět“ (ťiou), jako devátý měsíc souzvučný s ťiou „dlouhá doba“. V „rozcuchaném“ tvaru jejích vzájemně se překrývajících tenkých okvětních lístků vidí někteří čínští umělci prvotní předlohu komplikované kaligrafie znaku šou; jež nese význam dlouhého věku (zjednodušené znaky:寿, tradiční znaky: 壽, pinyin: shòu).[12] I kvůli své symbolice dlouhověkosti se květ často nosí na oděvu při pohřbu.

Patří do oblíbené květinové skupiny tzv. „čtyř dokonalých“ (znak: 四 君子 pinyin: sìjūnzǐ) – rozkvétající chryzantéma, slivoň, sosna, bambus.[13] Na podzim se také hojně objevuje v čínské kuchyni, je oceňovaná pro svou různorodost a bohatství barev. Čaj ze sušených chryzantémových lístků je pokládán za „ochlazující“ nápoj, proto je v létě oblíbený především v jihočínských čajovnách.

Sušené květy by měly být vhodným sedativem a kosmetickým přípravkem, koupel z nich také utišuje bolest očí. Popel z květů je vhodný insekticid a květový prášek pomůže rovněž proti následkům nadměrného pití.[14] Sušené okvětní lístky chryzantém se mohou vyluhovat v rýžovém víně nebo v jiném alkoholu. Hořká chuť tohoto nápoje čínským estétům připomínala smutek blížícího se podzimu, a tak v desátém měsíci vycházeli do přírody obdivovat poslední květy roku.[8]

Ve spojení s jinými symboly

Na obrazech se často vyskytují kombinace s jinými přírodními symboly. Borovice a chryzantéma vyjadřují přání, aby člověk obdarovaný tímto obrazem dlouho žil. Sedí-li na chryzantémě luční kobylka, znamená to, že přejeme obdarovanému, aby zaujal na dlouhou dobu vysokou úřední funkci. Chryzantéma s devíti křepelkami přináší rčení „ať se spolu v míru snáší devět pokolení“. Výrazem „skupina chryzantém“ (ťü-pu) se označují kurtizány, které umějí zpívat lidové písně v „jižním stylu“.[15]

Císařská pečeť a státní znak Japonska

Chryzantéma poprvé dorazila do Japonska z Číny v 5. století. V období Heian, byla v Japonsku dále šlechtěna. Představovala urozenou třídu a symbolizovala období podzimu, Japonci dokonce pořádali festival chryzantém. Když byla květina přijata, jako císařská pečeť Japonska, některé rodiny ji začaly pěstovat, aby symbolizovaly svou podporu a dobré vztahy s císařskou rodinou.[16]

V dnešní době se na podzim konají v Tokiu ve Svatyni Jasukuni a Svatyni Meiji chryzantémové expozice. V kulinářství jsou chryzantémy používány k výzdobě jídla, zůstávají také běžným motivem pro tradiční japonský porcelán, lakované výrobky a kimona. Pěstování chryzantém je dodnes koníčkem mnoha Japonců.[16]

V Japonsku je chryzantéma symbolem císaře a císařské rodiny. Císařskou pečeť tvoří žlutooranžová chryzantéma s černými nebo červenými obrysy a pozadím. Příkladem užití chryzantémy může být např. odznak Řádu chryzantémy. Císařská pečeť je také zobrazena na standartě císařské rodiny.[17]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chrysanthemum na anglické Wikipedii.

  1. David Beaulieu. "Chrysanthemums and Hardy Mums – Colorful Fall Flowers". https://www.thespruce.com/chrysanthemum-flowers-what-are-hardy-mums-2132370
  2. Wolverton, B. C., et al. A study of interior landscape plants for indoor air pollution abatement: an interim report. NASA. September, 1989. https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19930073077.pdf
  3. a b c Zelený V. (2004): Chrysanthemum L. – listopadka. – In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds), Květena České republiky 7, p. 185–187, Academia, Praha.
  4. Chrysanthemum L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online. 
  5. Chrysanthemum. Garten.cz [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné online. 
  6. Flower Meaning. Retrieved 22 September 2007., 12 October 2007 at the Wayback Machine, https://web.archive.org/web/20071012210806/http://poemlover.com/flower.asp
  7. OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-9045-9, str. 185
  8. a b c OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-9045-9, str. 178
  9. CHINADAILY. com. cn, http://www.chinadaily.com.cn/culture/2017-10/18/content_33402166.htm
  10. EBERHARD, Wolfram. Lexikon čínských symbolů: obrázková řeč Číny. Praha: Volvox Globator, 2001. Symboly. ISBN 80-7207-401-6, str. 88
  11. OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-9045-9, str. 143
  12. OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-9045-9, str. 21
  13. OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-9045-9, str. 41
  14. OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-9045-9, str. 177
  15. EBERHARD, Wolfram. Lexikon čínských symbolů: obrázková řeč Číny. Praha: Volvox Globator, 2001. Symboly. ISBN 80-7207-401-6, str. 90
  16. a b Buckley, Sandra (2002). Encyclopedia of Contemporary Japanese Culture. Routledge
  17. Jones, Colin. "Badges of honor: what Japan's legal lapel pins really mean". Japan Times. Retrieved 26 February 2015

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • OBUCHOVÁ, Ľubica. Čínské symboly. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-247-9045-9
  • EBERHARD, Wolfram. Lexikon čínských symbolů: obrázková řeč Číny. Praha: Volvox Globator, 2001. Symboly. ISBN 80-7207-401-6

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]