Přeskočit na obsah

Drnholec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městysi na Břeclavsku. O zaniklé vsi na Novojičínsku pojednává článek Drnholec (Kopřivnice).
Drnholec
náměstí Svobody od západu
náměstí Svobody od západu
Znak městyse DrnholecVlajka městyse Drnholec
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecMikulov
Obec s rozšířenou působnostíMikulov
(správní obvod)
OkresBřeclav
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 864 (2024)[1]
Rozloha35,19 km²[2]
Katastrální územíDrnholec
Nadmořská výška184 m n. m.
PSČ691 83
Počet domů632 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseKostelní 368
691 83 Drnholec
drnholec@mikulovsko.cz
StarostaLibor Růžička
Oficiální web: www.drnholec.eu
Drnholec
Drnholec
Další údaje
Kód obce584444
Kód části obce32522
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drnholec (německy Dürnholz[4]) je městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 12 km severozápadně od Mikulova na levém břehu Dyje. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel.

Drnholec se nachází v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě: U křížku, Výsluní, Šibeniční vrch, Sluneční vrch, Hajdy na jamách, Šternberg) a vede tudy 288 km dlouhá Cyklotrasa Moravská vinná stezka.

Původní jméno vsi bylo Drnovice, výchozí tvar Drnovici byl pojmenováním obyvatel vsi. Pravděpodobně byl odvozen od osobního jména Drn ("lidé Drnovi"), vyloučit se nedá i odvození od obecného jména drn ("lidé od drnu"). Němečtí osadníci ve 13. století jméno povrchně zvukově upravili na Dürrenholz ("suché dřevo"), které bylo následně počeštěno na Drnholec.[5]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Drnholce.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1249. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[6]

Starostové obce

[editovat | editovat zdroj]
  • 1575: Jörg Ladnbauer
  • 1579: Wentzl Artmann
  • 1690: Johannes Feldtgibl
  • 1724: Matthias Schwanzer
  • 1750: Michl Beutler
  • 1848: Jakob Handl
  • 1866 (–1869): Johann Matzka
  • 1901–1923: Johann Gerischer
  • 1924–1938: Anton Sogl
  • 1938–1945: Josef Krebs
  • 1945–1945: Karel Novak (Julius Krupica, Oldrich Bednarik, Alois Hromek, František Ligas)
  • 1945–1947: František Cibulka
  • 1947–1949: Josef Kralik
  • 1949–1959: Stanislav Šeda
  • 1959–1964: Stanislav Brychta
  • 1964–1968: Josef Hájek
  • 1968–1971: MVDr. Miloš Svoboda
  • 1971–1976: Viktor Šedivý senior
  • 1976–1981: Viktor Šedivý junior
  • 1981–1990: Karel Šebesta
  • 1990–1994: Stanislav Kulhavý
  • 1994–2009: Josef Čápek
  • 2009–2022 : Jan Ivičič
  • od října 2022 : Ing. Libor Růžička

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Drnholci.

Na návsi a v její východní části se nachází soubor nejvýznamnějších stavebních památek městyse, tvořený zámkem, kostelem, radnicí a farou.

Bývalá radnice
  • Zámek Drnholec – jednokřídlý dvoupatrový renesanční zámek stojí na skalní ostrožně vybíhající nad levý břeh řeky Dyje. Vznikl přestavbou staršího hradu během 16. století, za panství Tiefenbachů a následně stavební úpravou ve 30. letech 19. století.
  • Kostel Nejsvětější Trojice – pozdně barokní jednolodní chrám dle návrhu architekta Františka Antonína Grimma, vystavěný v letech 1750–1757.
  • Pozdně renesanční dvoutraktová budova radnice čp. 1 z konce 16. století.
  • Fara čp. 2 vedle kostela, původně loď románského kostela svatého Martina, roku 1757 přestavěná na faru.
  • Sloup se sochou Panny Marie na náměstí Svobody – Morový sloup na upomínku epidemie moru v letech 1714-1715. Sloup byl dokončen roku 1718, jeho autorem je třebíčský sochař Štěpán Pagan. Sloup je zhotoven z lasturnatého vápence dovezeného z oblasti Eggenburgu v Rakousku. V rozích jsou na pilířích sochy sv. Šebestiána, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Josefa. Náklady na zhotovení sloupu byly tehdy 350 zlatých.
  • Pozdně renesanční pylon ze 17. století zdobený ornamentem a reliéfními hlavami lvů.
  • Barokní socha svatého Floriána z 20. let 18. století od Štěpána Pagana.
  • Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1700.
  • Dřevěná rozhledna U Křížku z roku 2012, stojí západně od obce.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 244. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 196, 197.
  6. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]