Přeskočit na obsah

Hexadekan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hexadekan
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický názevhexadekan
Triviální názevcetan
Ostatní názvyn-hexadekan
Sumární vzorecC16H34
Identifikace
Registrační číslo CAS544-76-3
Vlastnosti
Molární hmotnost226,445 g/mol
Teplota tání18,1 °C
Teplota varu286,8 °C
Hustota0,773 g/cm³ (20 °C)
Viskozita27,3 mN/m
Rozpustnost ve vodě9×10−4 mg/l (20 °C)
Bezpečnost
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
[1]
Nebezpečí[1]
Teplota vzplanutí135 °C
Teplota vznícení201 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hexadekan nebo též n-hexadekan či cetan, je nerozvětvený nasycený alifatický uhlovodík (alkan). Je to málo těkavá charakteristicky páchnoucí bezbarvá hořlavá kapalina.

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Jako všechny alkany od n-pentanu po n-heptadekan je n-hexadekan nepolární kapalina. Rozpouští se proto dobře v jiných nepolárních rozpouštědlech, jako je benzen, diethylether atp., je prakticky nerozpustná v jednoduchých alkoholech jako je methanol a ethanol a zcela nerozpustná ve vodě.

Je chemicky málo reaktivní. Ve směsi se vzduchem nebo kyslíkem hoří

2 C16H34 + 49 O2 → 32 CO2 + 34 H2O

za vzniku vody a oxidu uhličitého.

Zahříván na velmi vysokou teplotu (500 až 650 °C) za přítomnosti katalyzátorů a bez přístupu vzduchu se jako všechny vyšší alkany štěpí na kratší molekuly (podstata krakování), přičemž většinou z jedné molekuly vzniká jedna molekula alkanu a jedna molekula nenasyceného alkenu. Rozštěpí-li se např. molekula n-hexadekanu přesně uprostřed, vznikne jedna molekula n-oktanu a jedna molekula 1-oktenu

C16H34 → CH3[CH2]6CH3 + CH3[CH2]5CH=CH2.

Samozřejmě mohou vzniknout i jiné kombinace výsledných kratších uhlovodíků.

Působením chloru vzniká směs různě substituovaných halogenderivátů.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Průmyslově se dá vyrábět hexadekan opakovanou destilací frakce ropy vroucí mezi 285 až 288 °C na mnohopatrových kolonách; výsledný produkt však nikdy není stoprocentně čistý.

V laboratoři je možno připravit n-hexadekan Wurtzovou reakcí, tj. působením kovového sodíku v etherickém roztoku na 1-jodoktan

2 CH3[CH2]6CH2I + 2 Na → 2 NaI + CH3[CH2]14CH3.

Jinou metodou může být tepelný rozklad sodné soli kyseliny heptadecylové (kyseliny heptadekanové) za přítomnosti hydroxidu sodného

CH3[CH2]15COONa + NaOH → Na2CO3 + CH3[CH2]14CH3.

Výskyt v přírodě

[editovat | editovat zdroj]

n-Hexadekan je jako většina alifatických uhlovodíků obsažen v menším množství v surové ropě. Při její rafinaci přechází do frakce, z níž se vyrábí motorová nafta a petrolej. Je také obsažen v zemním vosku (ozokeritu), doprovázejícím ropná ložiska.

V přírodě se vyskytuje také v rostlinném vosku (např. v pokožce plodů papriky, listech vavřínu, v kopru aj.). Je také součástí včelího vosku a včely tuto sloučeninu používají jako signální látku, která jim dokáže odhalit cizince v úlech.

Hlavní použití n-hexadekanu je pro přípravu testovacích směsí pro stanovení cetanového čísla u paliv pro vznětové (dieselové) motory.

V různých odvětvích průmyslu je používán jako standardní nepolární látka, např. v textilním průmyslu ke zjišťování olejoodpudivosti tkanin.

V chemických laboratořích je používán jako vysokovroucí nepolární rozpouštědlo.

Dále se využívá k výrobě benzinu, kdy se petrolej krakuje. Hexadekan obsažený v petroleji se za vysokých teplot a nebo za teplot nižších ale za spoluúčasti katalyzátorů krakuje, což znamená, že se dlouhý uhlíkatý řetězec láme na kratší, v tomto případě na oktan (C8H18) a okten (C8H16)

Původ jména

[editovat | editovat zdroj]

Triviální název této sloučeniny – cetan – pochází od latinského slova cetus, tj. velryba, neboť byl poprvé objeven jako složka olejovitého spermacetu těchto kytovců.

  1. a b Hexadecane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]