Přeskočit na obsah

Ladislav Sutnar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ladislav Sutnar
umělec Ladislav Sutnar
umělec Ladislav Sutnar
Narození9. listopadu 1897
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. listopadu 1976 (ve věku 79 let)
New York
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánígrafický designér, vysokoškolský učitel, designér, fotograf, učitel, typograf, grafik, malíř, redaktor a výtvarník
Oceněnímedaile Za zásluhy mzz 1. stupeň (2001)
Čestné občanství města Plzně (2012)
list of AIGA medalists
AIGA Medal
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Sutnar (9. listopadu 1897 v Plzni[1]13. listopadu 1976 v New Yorku, USA[2]) byl designér, typograf, teoretik grafického designu, avantgardní umělec, „génius kompozice“.

Od roku 2014 je po něm pojmenována Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.

Ladislav Sutnar se narodil v Plzni v rodině c.k. poštovního pokladníka Václava Sutnara a jeho ženy Rozálie rodem Cíglerové z Chocenic.[1] Byl nejmladší z pěti dětí.[3]

Ladislav Sutnar na pamětní desce na rodném domě v Plzni
Čestný hrob designéra Ladislava Sutnara (1897-1976). Zemřel v New Yorku, ostatky v Plzni uloženy v roce 2014.
Vila Ladislava Sutnara na Babě v Praze

Patří k zásadním evropským výtvarným umělcům v oborech užité i komerční grafiky či vizuální komunikace jako byl kupř: Jan Tschichold, El Lisickij, Herbert Bayer a László Moholy-Nagy, kteří stáli u zrodu fenoménu grafický design a vizuální komunikace. Sutnarova grafická tvorba vyniká kontrastem, přehledným členěním informací, koncepční prací s fotografií, koláží, fotomontáží a s jinými do té doby výhradně kinematografickými postupy. Jeho typickým rysem byla diagonální kompozice navozující pocit pohybu v prostoru, dekorativní prvky. Jeho grafické práce zahrnují např. plakát, knižní grafiku, obchodní design, hračky, užité předměty, typografii a scénografii.

Výrazná byla dále jeho práce pro Artěl, design stolního nádobí a náčiní, zejména souprav picího skla a příborů.

Velký posun způsobil také v oblasti výstavní tvorby. Byl to doslova převrat. Dovedl banální předměty (např. technické sklo) vystavit s neobyčejnou výtvarnou grácií. Fenomenální úspěch měla výstava československého umění a uměleckého průmyslu na podzim roku 1931, kterou připravil s architektem Bohuslavem Fuchsem ve Stockholmu.

Při Světové výstavě v New Yorku v roce 1939 se měl Sutnar podílet na dokončovacích pracích na československém pavilonu, avšak situace se změnila po nacistické okupaci českých zemí v březnu 1939 – de facto neexistující československý stát se již neměl prezentovat na mezinárodní scéně. Sutnar byl tak do New Yorku nakonec vyslán, aby pavilon deinstaloval a přivezl exponáty zpět do Evropy. V Americe byl však konfrontován s dalším zvratem: československý velvyslanec v USA Vladimír Hurban a generální sekretář Jiří Janeček se rozhodli učinit politické gesto a navzdory vůli nacistů československé velvyslanectví, stejně jako pavilon na Světové výstavě zachovat. Ladislav Sutnar se rozhodl nesplnit své pokyny z Prahy a s Hurbanem a Janečkem spolupracovat, ačkoli to znamenalo, že se do Protektorátu Čechy a Morava nebude moci vrátit a jeho rodina (manželka a dva synové, ve věku 10 a 19 let) tam budou vystaveni perzekuci. Rodina za ním posléze přicestovala do USA v roce 1946.[3]

Politickou příslušností byl Sutnar sociální demokrat. V podpoře demokratického Československa se angažoval setrvale, za druhé světové i studené války. Spolupracoval se Svobodnou Evropou a vypracoval grafickou podobu Tigridova časopisu Svědectví.[3]

Pro komunistický režim byl Sutnar jako aktivní antikomunista nepohodlný, takže poválečná tvorba tohoto mezinárodně uznávaného grafického designéra byla u nás prakticky neznámá. Dluh splatila až retrospektivní výstava v Jízdárně Pražského hradu a monografie v roce 2003.

Studium a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Jeho kniha Visual Design in Action (1960) je vedle knižního odkazu německého typografa Jana Tschicholda Die Neue Typographie považována za jedno z nejpodnětnějších děl o grafickém designu.

"Dobrý vizuální design má velice vážný úkol. Obecné sdělnosti by neměl dosahovat ani zneužíváním vnímání minulosti, ani podbízením se takzvaně obecnému, ve skutečnosti však infantilnímu vkusu. Dobrý vizuální design musí chtít širokou veřejnost povznést a učit ji rozpoznávat kvalitu. Aby však byl designér schopen obecný vkus zušlechťovat a posouvat vývoj designu kupředu, musí pracovat s plným nasazením všech tvůrčích schopností. Musí nejprve přemýšlet, až potom navrhovat."

Sutnar, Ladislav: Visual Design in Action (1961)

Medaile AIGA

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1995 mu byla udělena prestižní medaile Asociace profesionálních grafiků AIGA. Je udělována v USA od roku 1920 nejlepším grafickým designerům a grafikům z oblasti vizuální komunikace.

Ceny Evropa

[editovat | editovat zdroj]
  • Stříbrná medaile (hračky), Mezinárodní výstava dekorativního umění, Paříž 1925
  • Mezinárodní výstava, Barcelona 1929 Zlatá medaile (výstavnictví),
  • Milánské trienále, Milánské trienále, Milán 1936 Grand Prix a 14 zlatých medailí (výstavnictví, knihy, užitkové předměty)
  • Mezinárodní výstava umění a techniky v moderním životě, Paříž 1937
  • Zvláštní cena předsedy 3. mezinárodního bienále užité grafiky Jana Rajlicha (výstavnictví), Brno 1968
  • Fifty Books of the Vear (kafka, Red and Green, Design for Point of Sale, Package design, Visual design in Action), American Institute of Graphic Arts, New Yourk 1950, 1951, 1953, 1954, 1961
  • Fifty Advertisements of the Vear (Sweet‘s catalog Service), American Institut of Graphic Arts, New York 1955
  • Product Literature Competition, American Institute of Architects and Producers Council, New York 1951, 1952, 1953
  • Design and Printing for Commerce, American Institute of Graphic Arts, New York 1949, 1950, 1951, 1952, 1953, 1954, 1959
  1. a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. Billiongraves: Ladislav Sutnar
  3. a b c Knobloch, Iva, "Ladislav Sutnar", in Heyd, Eva (ed.), Ticket to the New World / Lístek do Nového světa, př. Kristýna Machová, Praha: Czech National Trust, o. p. s., 2018, s. 42–61.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • JANÁKOVÁ, Iva. Ladislav Sutnar - Praha - New York - design in action. Praha: Uměleckoprůmyslové muzeum, 2003. ISBN 80-7101-050-2. (čeština, angličtina) 
  • Zdeno Kolesár: Kapitoly z dejín grafického designu, Slovenské centrum dizajnu, 2006, Bratislava (slovenština)
  • 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2.ročník, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
  • 1975 Encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha
  • 1989 Malý slovník bibliofila, Památník národního písemnictví, Praha
  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1995 Nová encyklopedie českého výtvarného umění (N-Ž), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
  • 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1999 Český biografický slovník XX. století (III. díl Q-Ž), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha
    • Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století (II. díl N-Ž), Nakladatelství Libri, Praha
    • Velký slovník naučný (m/ž), Diderot, Praha
  • 2005 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2005 (XV. St – Šam), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2006 Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
  • 2018 Knobloch, Iva, "Ladislav Sutnar", in Heyd, Eva (ed.), Ticket to the New World / Lístek do Nového světa, př. Kristýna Machová, Praha: Czech National Trust, o. p. s., s. 42–61. (čeština, angličtina)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]