Přeskočit na obsah

Libertarianismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Libertarianismus je skupina politických ideologií, které vnímají osobní svoboduautonomii jako svou ústřední hodnotu.[1][2] Libertariánské směry sdílí skepsiautoritámstátní moci, liší se ovšem ve svých názorech na adekvátní ekonomický systém. Pro klasifikaci různých libertariánských směrů ve vztahu k vlastnictvíkapitálu je proto používáno levo-pravé nebo socialisticko-kapitalistické rozlišování.[3]

Pojem libertarianismus byl v Anglii uprostřed 19. století vykládán jako filosofické chápání osobní svobody.[4] Koncem 19. století se vykrystalizoval libertarianismus jako antiautoritářský, antistátní levicový směr vycházející z anarchistického výkladu socialismu.[5][6] Takzvaný sociální anarchismus sdružoval libertariánské marxisty respektive komunisty a libertariánské socialisty.[7] Ti usilovali resp. usilují o překonání kapitalismu a soukromého vlastnictví výrobních prostředků, které shledávají jako překážku k dosažení svobody, ve prospěch společného vlastnictví a samosprávy pracujících.[8] Anarchista Daniel Guérin se označoval jako „libertariánský socialista“ částečně proto, aby se zbavil negativní konotace anarchismu, a také proto, aby zdůraznil vazbu libertarianismu na socialistickou tradici. Také marxisté z řad nové levice jako Edward Palmer Thompson se označovali jako libertariáni, aby se tak odlišili od autoritářského, státního socialismu prosazovaného marxisty-leninisty.[7]

V polovině 20. století byl některými autory pojem libertarianismus rozšířen o některé pravicové směry jako anarchokapitalismus nebo minarchismus,[6] které na rozdíl od levicového libertarianismu prosazují tzv. laissez-faire kapitalismus a silný tlak na privatizaci a soukromé vlastnictví půdy, infrastruktury, výrobních prostředků a přírodních zdrojů.[9] Právě tyto pravicové směry se staly dominantní formou libertarianismu zejména ve Spojených státech,[8] kde je jako pojem používán příznivci volného trhu, přirozeného práva a redukce sociálního státu.[10][11]

Levicový libertarianismus

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Levicový libertarianismus.

Mezi levicově libertariánské (též libertariánsky socialistické) se řadí různé směry anarchismu jako jsou anarchokolektivismus, anarchokomunismus, mutualismus, libertariánský marxismussyndikalismus.[12] Asi nejznámějším představitelem libertariánské levice je lingvista a politický aktivista Noam Chomsky.

Pravicový libertarianismus

[editovat | editovat zdroj]

Mezi pravicově libertariánské (též libertariánsky kapitalistické) se řadí pokračovatelé klasického liberalismu (označující se zkrátka jako libertariáni či klasičtí liberálové, ekonomičtí liberálové nebo neoliberálové),[13] minarchistéanarchokapitalisté. Liší se v konkrétních přístupech k problematice státu a vlastnictví. Některé přístupy lze vzájemně kombinovat.

Libertariáni (klasický liberalismus)

[editovat | editovat zdroj]

Ve 20. století se někteří liberální teoretičtí ekonomové a političtí filosofové přihlásili k původnímu odkazu klasického liberalismu, který byl, co do významu pojmu, v terminologickém vývoji nahrazen obsahem sociálního liberalismu. Mezi tyto autory patřili Milton Friedman, Ludwig von MisesFriedrich August von Hayek. Ti své teorie založili na ekonomické i společenské prospěšnosti klasického liberalismu zastávajícího volné tržní hospodářství, slabý stát a politickou svobodu. Prakticky se pro jimi prosazované směry vžilo označení klasický liberalismus, ekonomický liberalismus, neoliberalismus nebo někdy jen libertarianismus.[13]České republice je klasický liberalismus nebo (pravicový) libertarianismus zastoupen například stranou Svobodní nebo studentskou organizací Students for Liberty CZ.

Anarchokapitalisté

[editovat | editovat zdroj]

Anarchokapitalisté odmítají jakýkoli stát, protože zastávají názor, že stát má tendenci neustále narůstat a svůj vliv na ekonomiku neustále rozšiřovat.[14] Stát je totiž monopolem, který má výhradní právo na jurisdikci, obranuzdanění. Stát bude podle anarchokapitalistů mít vždy tendenci růst a zvětšovat daňové zatížení při současném snížení kvality služeb. Proto podle nich nikdy nemůže zajistit efektivní hospodaření tak jako trh. Mezi hlavní představitele patří Murray Rothbard.

Minarchisté

[editovat | editovat zdroj]

Minarchisté zastávají přesvědčení, že jediným úkolem vlády (státu) je chránit jednotlivce proti nátlaku a násilí. Stát má mít pouze tři instituce, a to policii, armádusoudy. Oproti anarchistům tak neruší stát zcela, ale vytyčují mu minimální roli jakéhosi hlídače občany stanovených pravidel. Mezi autory zastávající toto pojetí patří Ayn Randová, Robert Nozick nebo George Reisman.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Libertarianism na anglické Wikipedii.

  1. VAN DER VOSSEN, Bas. Libertarianism. Příprava vydání Edward N. Zalta. Spring 2019. vyd. [s.l.]: Metaphysics Research Lab, Stanford University Dostupné online. 
  2. libertarianism | Definition, Doctrines, History, & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. FRANCIS, Mark. Human Rights and Libertarians*. Australian Journal of Politics & History. 1983, roč. 29, čís. 3, s. 462–472. Dostupné online [cit. 2020-11-24]. ISSN 1467-8497. DOI 10.1111/j.1467-8497.1983.tb00212.x. (anglicky) 
  4. COLLINS, Henry George: Heslo Libertarianism. Obsaženo v „A new universal etymological technological, and pronouncing dictionary of the English language“. 1849.
  5. GAUS, Gerald F.; D'AGOSTINO, Fred. The Routledge Companion to Social and Political Philosophy. Spojené království: Routledge, 2012. Dostupné online. ISBN 9781136202025. Kapitola The Rise of Social Anarchism, s. 223, 227. 
  6. a b ROTHBARD, Murray. The Betrayal of the American Right. USA: Ludwig von Mises Institute, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1610165013. S. 83. 
  7. a b MARSHALL, Peter. Demanding the Impossible: A History of Anarchism. Oakland: PM Press, 2009. Dostupné online. ISBN 9781604862706. S. 641. 
  8. a b CARLSON, Jennifer D. The Social History of Crime and Punishment in America: An Encyclopedia. USA: SAGE Publications, 2012. Dostupné online. ISBN 9781483305936. Kapitola Libertarianism, s. 1006. 
  9. HUSSAIN, Syed B. Encyclopedia of Capitalism, Volume 2.. USA: Facts On File, 2004. Dostupné online. ISBN 0816052247. S. 492. 
  10. What is Libertarianism? [online]. Institute for Humane Studies [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Natural Law: A Libertarianism.org Guide. www.libertarianism.org [online]. [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. CARSON, Kevin. What is Left-Libertarianism? [online]. Center for a Stateless Society [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b GAMBLE, Andrew. Economic Libertarianism. The Oxford Handbook of Political Ideologies [online]. 2013-08-15 [cit. 2020-11-24]. DOI: 10.1093/oxfordhb/9780199585977.013.0008. Dostupné online. DOI 10.1093/oxfordhb/9780199585977.001.0001/oxfordhb-9780199585977-e-008. (anglicky) 
  14. Pokračující růst státu v hospodářsky vyspělých zemích, Higgs, Robert: Politická ekonomie strachu, překlad z angličtiny: [[Josef Šíma (ekonom)|Josef Šíma]], Praha, 2006, společně Alfa Publishing, ISBN 80-86851-33-8, a Liberální institut, ISBN 80-86389-43-X.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]