Přeskočit na obsah

Lucy (sonda)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lucy
Logo
Pojmenováno poLucy
COSPAR2021-093A
Katalogové číslo49328
Start16. října 2021
KosmodromCape Canaveral Space Launch Complex 41
Nosná raketaAtlas V 401
Stav objektuna oběžné dráze
ProvozovatelNASA a Southwest Research Institute
VýrobceLockheed Martin
Druhplanetární sonda
ProgramProgram Discovery
Hmotnost821 kg a 1 550 kg
Délka2,78 m
Šířka14,25 m
Výška3,78 m a 7,19 m
Zdroj energiesolární panely na kosmickém zařízení
Teleskop
Průměr13 m
Oficiální webOficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucy je sonda americké agentury NASA, jejímž cílem je průlet kolem osmi planetek.[1] Vrcholem mise mají být průlety kolem Jupiterových trojánů, tedy planetek obíhajících Slunce kolem libračních center L4 a L5 soustavy Slunce-Jupiter. K těmto planetkám se dosud žádná sonda nevydala.

Sonda proletí také kolem dvou planetek hlavního pásu obíhajících mezi Marsem a Jupiterem.

Sonda odstartovala 16. října 2021 z rampy SLC-41 Kennedyho vesmírného střediska pomocí rakety Atlas V (verze 401). Jde o 13. let vědeckého programu Discovery.

Hlavním cílem letu je zkoumání Jupiterových trojánů, které by se měly podle předpokladů skládat z velké části z materiálu, ze kterého se formovaly všechna tělesa Sluneční soustavy před 4,5 miliardami let.[1]

Po vypuštění sondy byl přidán ještě jeden cíl: planetka (152830) Dinkinesh (s předběžným označením 1999 VD57), která se nachází v hlavním pásu, a jejíž přesná dráha byla určena až po naplánování letu sondy.[2]

Základní milníky letu

[editovat | editovat zdroj]
  • 16. října 2021 – start,
  • 16. října 2022 – první gravitační manévr u Země (průlet kolem Země),
  • 1. listopadu 2023 – sonda proletěla kolem planetky hlavního pásu (152830) Dinkinesh ve vzdálenosti 430 km relativní rychlostí 4,5 km/s; pořídila spektrum planetky a několik fotografií, na kterých je vidět, že kolem ní obíhá měsíček o průměru asi 220 m, který se na dalších fotografiích ukázal jako dvojité těleso,
  • 13. prosince 2024 – druhý gravitační manévr u Země,
  • 20. dubna 2025 – průlet kolem planetky hlavního pásu (52246) Donaldjohanson,
  • 12. srpna 2027 – průlet kolem prvního Jupiterova trojánu (3548) Eurybates (obíhajícího librační centrum L4),
  • 15. září 2027 až 11. listopadu 2028 – průlet kolem dalších tří planetek v librační centru L4,
  • 26. prosince 2030 – třetí gravitační manévr u Země,
  • 2. března 2033 – průlet kolem posledního plánovaného Jupiterova trojánu (617) Patroclus (obíhajícího librační centrum L5).
Schéma letu sondy Lucy (zeleně). Šedozelené elipsy jsou místa výskytu Jupiterových trojánů.

Popis sondy

[editovat | editovat zdroj]

Mise je pojmenována podle archeologického nálezu kostry hominina známého jako Lucy, protože studium trojánů by mohlo odhalit „zkameněliny formování planet“: materiály, které se shlukovaly v rané historii Sluneční soustavy, aby vytvořily planety a další tělesa.[3]

Přístrojové vybavení

[editovat | editovat zdroj]

Sonda je vybavena těmito hlavními vědeckými přístroji:[4]

Fotografie planetky Dinkinesh pořízená kamerou L’LORRI 1. 11. 2023
  • L'Ralph – barevná kamera pro viditelnou oblast (rozsah vlnových délek 400-850 nm) a snímkovací infračervený spektrometr (1000-3600 nm), který by měl hledat led, křemičité minerály i organické látky a určit tak povrchové složení zkoumaných planetek. Přístroj vychází z kamery Ralph použitém na sondě New Horizons.[1]
  • L’LORRI – kamera s vysokým rozlišením pro černobílé snímky povrchu (rozsah 350–850 nm). Ze vzdálenosti 10 000 km (obvyklá vzdálenost, v jaké bude sonda prolétat kolem zkoumaných planetek) by měla být schopna rozlišit detaily až 70 m. Opět vychází z podobné kamery LORRI na New Horizons.
  • L’TES – emisní spektrometr, který bude měřit teplotu povrchu zkoumaných těles (rozsah 6-75 μm). Měl by posloužit k odhadu struktury povrchu i podpovrchových vrstev. Jde o vylepšený přístroj OTES, který byl použit na sondě OSIRIS-REx.

Vědecké informace budou získávány i pomocí kamer T2CAM: jejich primárním účelem je pomáhat k orientaci sondy v prostor, ale budou pořizovat i širokoúhlé snímky všech planetek, aby lépe zachytily jejich celkový tvar.[1]

Plaketa s citáty

Podobně jako u sond Pioneer 10 a 11 a Voyager 1 a 2 nese sonda plaketu, která však není určena pro případný nález mimozemskými civilizacemi, ale dalšími pozemskými generacemi. Jsou na ní jen základní údaje o letu a většinu plochy zabírají citáty známých osobností – např. Alberta Einsteina, Ringo Starra a Martina Luthera Kinga.

  1. a b c d KAREL, Zvoník. Lucy: Stroj času [online]. Kosmonautix.cz, 2021-10-16 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. 
  2. HERZIG, Jan. Sonda Lucy má nový cíl. Astro.cz [online]. Česká astronomická společnost, 2023-01-31 [cit. 2023-02-01]. Dostupné online. 
  3. WITZE, Alexandra. Five Solar System sights NASA should visit. www.nature.com. Nature, 2015-03-16. Dostupné online. 
  4. The Lucy Spacecraft and Payload [online]. Southwest Research Institute, 2018-07-09 July 2018. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]