Přeskočit na obsah

Matera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matera
Matera – znak
znak
Matera – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška401 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
středoevropský čas
UTC+02:00 (letní čas)
StátItálieItálie Itálie
RegionBasilicata
ProvincieMatera
Matera
Matera
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha388 km²
Počet obyvatel61 079 (31. 12. 2011)
Hustota zalidnění157,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.comune.matera.it
Telefonní předvolba0835
PSČ75100
Označení vozidelMT
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matera je italské město v oblasti Basilicata, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží na okraji plošiny Murgia.[1] V jeho okolí se nacházejí nejvýznamnější místa pobytu jeskynního člověka v oblasti Středomoří. Od roku 1993 jsou "Sassi di Matera" (kameny Matery), nejstarší část města, součástí světového dědictví UNESCO.

Území Matery je osídleno již od paleolitu. Nacházejí se zde neolitické jeskyně, vydlabané v tufové hornině.[2] Město bylo údajně založeno Římany ve 3. století před naším letopočtem jako Metheola podle konzula Lucia Caecilia Metella.

V roce 664 byla Matera dobyta Langobardy (Lombardy) a stala se součástí Beneventského vévodství. V 7. a 8. století byly okolní jeskyně osídleny benediktýny a řeckými ortodoxními mnichy. Období 9. a 10. století bylo charakteristické zápasem mezi Saracény, Byzantinci a římskými císaři, včetně Ludvíka II., který město zničil. Po osídlení Apulie Normany od roku 1043 vládl v Mateře Vilém Železná Paže.

Po krátkém období úpadku, řadě morových epidemií a zemětřesení, se město v patnáctém století stalo aragonskou državou a bylo svěřeno do opatrování baronům z rodiny Tramontano. Avšak roku 1514 obyvatelstvo povstalo proti útlaku a zabilo hraběte Giovanniho Carla Tramontana. V 17. století byla Matera předána Orsiniům. Později se stala hlavním městem Basilicaty a toto postavení si udržela až do roku 1806, kdy Joseph Bonaparte převedl tuto funkci zpět na Potenzu.

Roku 1927 se Matera stala hlavním městem stejnojmenné provincie. Dne 21. září 1943 se materanští vzbouřili proti německé okupaci a jako první italské město bojovali proti Wehrmachtu. Po druhé světové válce zde přetrvávala velká chudoba, stejně jako ve zbytku jihoitalského regionu. V roce 1993 bylo staré město Sassi di Matera zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. V roce 2019 byla Matera (společně s bulharským Plovdivem) Evropským hlavním městem kultury. Od roku 2009 je každoročně o vánočních svátcích v Sassi di Matera pořádáno představení živého betléma.[3]

Sassi di Matera

[editovat | editovat zdroj]

Sassi di Matera jsou dvě čtvrti na východním konci města významné pro svá jeskynní obydlí. Čtvrti Sasso Caveoso a Sasso Barisano byly společně s nedalekým Parkem skalních kostelů zapsány na seznam Světového dědictví UNESCO.[1] Řeka Gravina tu vyhloubila v měkkém vápenci soutěsky s jeskyněmi, které byly osídleny již v době kamenné.[1]

Sousední obce

[editovat | editovat zdroj]

Altamura (BA), Ginosa (TA), Gravina in Puglia (BA), Grottole, Laterza (TA), Miglionico, Montescaglioso, Santeramo in Colle (BA)

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Matera ve filmu

[editovat | editovat zdroj]

Podle databáze IMDb se ve městě natáčelo více než 100 filmů, včetně Evangelia sv. Matouše (1964) režiséra P. P. Pasoliniho, hororu Přichází Satan! (1976), Umučení Krista (2004), Wonder Woman (2017) a Není čas zemřít (2021), poslední bondovky s Danielem Craigem v hlavní roli v režii Caryho J. Fukunagy.[2]

  1. a b c SUCHA, Marian. Matera – architektura bídy světovým dědictvím. Země světa. 4.10.2022, roč. 21, čís. 10, s. 8–15. Dostupné online. 
  2. a b BARTOŠ, Günter. Ještě není čas zemřít. Ego!. 2020-05-07, čís. 19, s. 24–25. 
  3. X. Edizione Presepe Vivente nei Sassi di Matera [online]. Matera: Matera Convention Bureau, 2019 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (italsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]