Přeskočit na obsah

Nekoř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nekoř
Nekoř
Nekoř
Znak obce NekořVlajka obce Nekoř
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLetohrad
Obec s rozšířenou působnostíŽamberk
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel983 (2024)[1]
Rozloha10,95 km²[2]
Katastrální územíNekoř
Nadmořská výška475 m n. m.
PSČ561 63
Počet domů379 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduNekoř 330
561 63 Nekoř
ounekor@orlicko.cz
StarostaJiří Pomikálek
Oficiální web: www.nekor.cz
Nekoř
Nekoř
Další údaje
Kód obce580686
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nekoř (německy Nekorsch) je obec na rozhraní Podorlické pahorkatiny a Orlických hor v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží asi osm kilometrů jihovýchodně od města Žamberk. Součástí obce jsou i vesnice Bredůvka a Údolí. Celkem v obci žije 983[1] obyvatel.

Na sever od obce se rozkládá vodní nádrž Pastviny, na jejímž břehu je tábořiště Nekoř – Údolí. Z nádrže vytéká řeka Divoká Orlice, která pak protéká dále obcí směrem na Žamberk.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1355. Obec byla součástí panství hradů Žampach a Kyšperk. Součástí obce se po roce 1850 stala osada Údolí.

První světovou válkou bylo postiženo mnoho obcí v tehdejším Rakousku-Uhersku a ani Nekoř nebyla výjimkou. Velké množství úrody bylo odváženo na válečnou frontu a zároveň značná část mužského obyvatelstva byla odvedena do armády. Podle obecní kroniky během války padlo 83 obyvatel Nekoře. K uctění jejich památky byl na náměstí vybudován pomník.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 758 1 852 1 942 1 670 1 851 1 660 1 409 1 014 1 070 976 947 871 895 909 925
Počet domů 313 330 327 322 344 331 334 333 280 264 238 314 332 366 379

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. února 1998.[6]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • V části vesnice nad pravým břehem vodní nádrže Pastviny II se dochovaly terénní pozůstatky opevnění považovaného za nedokončený hrad, který bývá označován jako Vejrov.[7]
  • Kostel svatého Mikuláše
  • Kamenný krucifix s Pannou Marií Bolestnou
  • Husův sbor
  • Mikuláš Tomek (1791–1871), český kněz, teolog a rektor Karlovy univerzity
  • Jan Dostálek (1883–1955), československý politik, meziválečný ministr československých vlád, poslanec Národního shromáždění za ČSL, politický vězeň
  • Miroslav Šmok (1911–2002), československý politik KSČ, poslanec Národního shromáždění ČSR a ministr hutního průmyslu
  • Ján Šmok (1921–1997), československý kameraman, fotograf, a vysokoškolský pedagog
  • Pavel Šmok (1927–2016), český choreograf, tanečník, autor baletních libret, šéf baletního souboru, pedagog, herec (divadlo, film), režisér a dramaturg
  • Josef Lux (1956–1999), český politik, předseda ČSL a KDU-ČSL, ministr zemědělství ČR, poslanec Sněmovny národů a Sněmovny lidu FS, Poslanecké sněmovny ČR
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Udělené symboly – Nekoř [online]. 1998-02-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  7. MUSIL, František. Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí. 1. vyd. Ústí nad Orlicí: Grantis, 1995. 111 s. S. 70–71. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]