Přeskočit na obsah

Páleč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Slánsku. O osadě na Lovosicku pojednává článek Páleč (Velemín).
Páleč
náves
náves
Znak obce PálečVlajka obce Páleč
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSlaný
Obec s rozšířenou působnostíSlaný
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel226 (2024)[1]
Rozloha5,53 km²[2]
Katastrální územíPáleč u Zlonic
Nadmořská výška254 m n. m.
PSČ273 71
Počet domů101 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPáleč 65
273 71 Zlonice
ou.palec@seznam.cz
StarostkaJana Šimonová
Oficiální web: www.obecpalec.cz
Páleč na mapě
Páleč
Páleč
Další údaje
Kód obce564192
Kód části obce117391
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Páleč (dříve Velký Páleč, německy Gross Paletsch) se nachází v severní části okresu Kladno mezi obcemi Vraný a Zlonice asi deset kilometrů severně od města Slaný. Žije zde 226[1] obyvatel. Dominantou obce je gotický kostel Narození Panny Marie.

Portál kostela Narození Panny Marie

Název obce nejspíše souvisel s tím, že obec vznikla na místě vypáleného lesa při kolonizaci ve 13. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316. V obci stála tvrz, na níž sídlil místní zeman. V první polovině 14. století patřila alespoň část obce biskupu Janu z Dražic, který ji daroval nově založenému klášteru augustiniánů v Roudnici nad Labem. Ten měl nejpozději roku 1338 také patronátní právo ke zdejšímu kostelu postavenému v letech 1333–1338. Po husitských válkách přešla obec do majetku českých panovníků, kteří ji propůjčovali. V 16. století ji získali od císaře Ferdinanda I. páni Hrobčičtí z Hrobčic, kteří ji drželi do roku 1623. Ještě v roce 1928 bylo možno pozorovat asi 40 m široké a 36 m dlouhé původní zdivo základů vlastní tvrze, tvrz samotná zřejmě zanikla ve třicetileté válce, kdy bylo jmění Hrobčických zkonfiskováno.

Jednou z nejvýznamnějších postav v dějinách obce byl bezpochyby Štěpán z Pálče, syn místního vladyky, který byl přítelem mistra Jana Husa. V době svých studií jezdili společně do Pálče na prázdniny. Společně působili také na univerzitě v Praze, kde patřili k reformní straně. Do sporu se oba dostali po Husově vystoupení proti prodeji odpustků v Praze, vyhlášeném papežem Janem XXIII. a po Pálčově návratu z Itálie. Páleč se i přes dlouholeté přátelství na Kostnickém koncilu roku 1415 postavil v Husově procesu na stranu žalobců a podílel se tak na jeho odsouzení. Později nemohl zůstat v Čechách a zemřel ve vyhnanství v Polsku.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[4]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[9]

Ve vsi Páleč (430 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] holič, 3 hostince, kapelník, kolář, 2 kováři, 6 rolníků, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Páleč, trafika.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci jsou železniční stanice Zlonice a Vrbičany, oboje ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun.
  • Autobusová doprava – Obcí projížděla v červnu 2011 autobusová linka Slaný – Zlonice – Vraný (8 spojů tam i zpět) (dopravce ČSAD Slaný).[12]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 976. (česky a německy)
  11. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Páleč – tvrz, s. 366–367. 
  12. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]