Sacrosanctum Concilium

Sacrosanctum Concilium Konstituce o posvátné liturgii česky: Posvátný koncil
Dokumenty II. vatikánského koncilu
Datum	4. prosince 1963 promulgoval Pavel VI.
Téma	Liturgie
Text
latinsky
anglicky
česky

Sacrosanctum Concilium (česky Posvátný koncil) neboli Konstituce o posvátné liturgii (zkratka SC) je jednou z konstitucí II. vatikánského koncilu. Byla schválena shromážděnými biskupy poměrem hlasů 2 147 ku 4 a promulgována papežem Pavlem VI. 4. prosince 1963.^[1] Jejím hlavním cílem bylo revidovat tradiční liturgické texty a obřady tak, aby plněji odrážely základní principy a byly pastoračně účinnější ve změněných podmínkách doby, a vyjasnit nejen roli vysvěcených služebníků, ale i způsoby vhodné účasti laických věřících na liturgii katolické církve, zejména římského ritu. Jak je u katolických dokumentů zvykem, název této konstituce, v překladu z latiny „Posvátný koncil“, je převzat z prvního řádku (incipitu) dokumentu.

Tato konstituce, která odkazuje na novodobé liturgické hnutí 20. století uznané encyklikou Mediator Dei z roku 1947, se stala základem pokoncilní liturgické reformy. Koncil chtěl prohloubit křesťanský život a přizpůsobit potřebám naší doby instituce podléhající změnám.^[2]

Jednou z prvních otázek, kterou koncil projednával, a záležitostí, která měla nejbezprostřednější dopad na život jednotlivých katolíků, byla obnova liturgie. Ústřední myšlenkou bylo aggiornamento tradičních liturgických textů a obřadů tak, aby lépe odrážely základní principy a byly pastoračně účinnější ve změněných podmínkách doby, přičemž se vyjasnila nejen role vysvěcených služebníků, ale i způsoby vhodné účasti laických věřících.

Matka církev si velmi přeje, aby byli všichni věřící vedeni k plné, uvědomělé a aktivní účasti na liturgických úkonech, jak ji vyžaduje sama povaha liturgie. K takové účasti je křesťanský lid jako „vyvolený rod, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví“ (1 Petr; srov. 2,4-5) mocí křtu oprávněn i zavázán.^[3]

Papežové Pius X.^[4] a Pius XII.^[5] žádali, aby se lidé naučili zpívat odpovědi na mši a aby se naučili modlitby mše, aby se jí mohli chápavě účastnit. Nyní to nařídili biskupové: „Aby se podpořila aktivní účast, měl by být lid povzbuzován k účasti pomocí aklamací, odpovědí, žalmů, antifon a písní.“^[6] Skladatelé by měli „vytvářet skladby, které .... [umožňují] aktivní účast celého shromáždění věřících.“^[7]

Po staletích, kdy se při mši v latině katolická zbožnost soustředila kolem lidových pobožností, biskupové nařídili, že „lidové pobožnosti ... mají být sestaveny tak, aby ladily s liturgickými obdobími, byly v souladu s posvátnou liturgií, byly z ní určitým způsobem odvozeny a vedly lid k ní, protože ve skutečnosti liturgie svou povahou daleko převyšuje každou z nich.“^[8]

Koncilní otcové stanovili směrnice pro obnovu liturgie, které zahrnovaly, umožňovaly a podporovaly větší používání lidového jazyka (rodného jazyka) vedle latiny, zejména pro biblická čtení a další modlitby. Provádění koncilních směrnic o liturgii měla pod vedením papeže Pavla VI. zajišťovat zvláštní papežská komise známá jako Rada pro provádění konstituce o posvátné liturgii (zkráceně Consilium),^[9] později začleněná do Kongregace pro bohoslužbu a kázeň svátostí, a ve svěřených oblastech národní biskupské konference, které, pokud měly společný jazyk, měly spolupracovat na vytvoření společného překladu.^[10][11]

Koncil se zabývá především „obecnými zásadami reformy a podpory posvátné liturgie“. Prohlašuje, že „liturgie je vrcholem, k němuž směřuje činnost církve, a zároveň zdrojem, z něhož vychází veškerá její energie.“^[12] Samotná povaha liturgie vyžaduje plnou, vědomou a aktivní účast věřících,^[3] a proto koncil dává pokyny k vhodné přípravě pastýřů duší.^[13]

1. vzdělání v oblasti liturgie
2. aktivnější účast věřících
3. přednost mají bohoslužby ve společenství
4. jednoduchost obřadů bez opakování
5. obnovení proseb a homilie (kázání) ve mši
6. počítá se s reformou skoro všech obřadů, svátostí i svátostin, také breviáře a liturgického kalendáře

Dokument je rozdělený do následujících kapitol:

Předmluva (1–4)

1. Všeobecné zásady pro obnovu a rozvoj posvátné liturgie (5–46)

2. Tajemství eucharistie (47–58)

3. Ostatní svátosti a svátostiny (59–82)

4. Posvátné oficium (83–101)

5. Liturgický rok (102–111)

6. Liturgická hudba (112–121)

7. Sakrální a liturgické vybavení (122–130)

Pokud se na tento dokument odkazuje, nepoužívají se čísla kapitol, ale čísla odstavců, jichž je 130.

Podkapitola vysvětluje význam liturgie pro katolickou církev a její věřící.

„Liturgie [je] vrcholem, k němuž směřuje činnost církve, a zároveň pramenem, z něhož pramení veškerá její síla.“ (SC 10)

Věřící jsou vybízeni k účasti na posvátné liturgii. Pastýři by měli zajistit, aby praxe byla prováděna správně.

Všichni věřící by měli být schopni se vědomě a aktivně účastnit liturgie, to vyžaduje „povaha liturgie samotné“ a je to nezbytné pro „obnovu a podporu liturgie“ (SC 14). Liturgické vzdělávání věřících je proto důležitou oblastí odpovědnosti všech lidí pracujících v pastorační oblasti, kteří musí mít dobré teologické vzdělání (srov. SC 14 a SC 18).

Je zde také stanoveno, že vysílání posvátných aktů v rozhlase nebo televizi provádějí zástupci médií jmenovaní biskupy (srov. SC 20).

Tato podkapitola tvoří jádro konstituce o liturgii. Koncil začíná uznáním, že existují části liturgie, které se nemění, a části, které podléhají změnám. Za účelem změny těchto částí koncil stanovil tyto pokyny:

24. srpna 2017 papež František zdůraznil, že „reforma liturgie je nezvratná“, a vyzval k pokračování v úsilí o její realizaci, čímž zopakoval slova papeže Pavla VI., která pronesl rok před svou smrtí: „Nyní nadešel čas definitivně opustit rušivé zárodky, stejně zhoubné v tom či onom smyslu, a plně realizovat reformu, kterou jsme schválili na základě rozhodnutí koncilu, podle jejích správných inspirativních kritérií.“^[14]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sacrosanctum Concilium na anglické Wikipedii, Sacrosanctum Concilium na italské Wikipedii a Sacrosanctum Concilium na německé Wikipedii.

Je zde použita šablona {{Refend}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• Liturgická reforma (druhý vatikánský koncil)
• Mše Pavla VI.

• Sacrosanctum Concilium v češtině