Přeskočit na obsah

Hantec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hantec
RozšířeníČeskoČesko Česko
Počet mluvčíchnení znám
Klasifikace
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3není
Wikipedie
není
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hantec je místní varieta češtiny používaná v hovorové mluvě v Brně. Tato specifická mluva vznikla během několika staletí smíšením hanáckých nářečí češtiny (jazyk okolního venkova) s němčinou brněnských Němců (směs spisovné němčiny a rakouských a jihoněmeckých nářečí) a historickým středoevropským argotem, zejména vídeňským.[1] Vliv také měly jidiš, romština a italština. V 19. století a na začátku 20. století byl hantec běžně používán nižšími společenskými třídami. Dnes není původní forma hantecu běžná, ale velké množství jednotlivých výrazů je v lokální mluvě obecně používáno. O do jisté míry přetvoření hantecu a rozšíření této verze do veřejného povědomí se od 60. let 20. století postarala skupina brněnských umělců (Franta Kocourek, Miroslav Donutil, Jan Hlaváček). Původ slova hantec je možno hledat ve výrazu hantýrka.

Mezi nejznámější slova soudobého hantecu patří šalina (tramvaj – z německého elektrische Linie), čurina (legrace), hokna (práce), zoncna (slunce – z německého Sonne), Prýgl (Brněnská přehrada, z německého Brückl), love (peníze – z romštiny), čórka (krádež – z romštiny), šaškec (blázinec), škopek (pivo), koc (dívka – z německého výrazu pro „kočku“ Katze v jeho hovorové rakouské výslovnosti).

Hlavní znaky

[editovat | editovat zdroj]
  • změna ý > é (býk > bék) a často i ej > é (nejlepší > nélepší)
  • změna é > ý / í (dobré > dobrý) (stejně jako v českých nářečích)
  • protetické v- u slov začínajících na o- (okno > vokno) (stejně jako v českých nářečích)
  • regresivní asimilace znělosti sh- na [zh-] (zhoda, zhánět)
  • skupina -jd- se v předponových tvarech slovesa jít mění na -nd- (přijde > přinde)
  • substantiva skloňovaná podle vzoru předseda mají v instrumentálu singuláru koncovku -em (s předsedou > s předsedem) a v akuzativu koncovku -i/y (pro taťku > pro taťky)
  • instrumentál plurálu je většinou zakončen na -(a)ma (s vysokéma chlapama atd.)
  • dvojhlásce ou odpovídá ó (spadnout > spadnót)
  • dativ a lokativ pronomina má tvar
  • 3. osoba plurálu indikativu prezentu u sloves je zakončena na -(ij)ó (dělajó, mluvijó, só atd.)
  • 1. osoba singuláru indikativu prézentu u sloves 3. třídy je zakončena na -u (pracuju, chcu, maluju atd.)
  • sloveso chtít má infinitiv chcet a příčestí minulé chcel
  • 1. osoba singuláru indikativu slovesa být má dva tvary:
    • su jako plnovýznamové sloveso (např. su hlópé)
    • sem jako pomocné sloveso pro tvoření minulého času (sem chcel)

Slovní zásoba a tvarosloví

[editovat | editovat zdroj]

Slovní zásoba hantecu obsahuje četné germanismy, ale také výpůjčky z italštiny, maďarštiny, jidiš nebo též z romštiny. Některé výrazy mohou být mluvčími brněnské hovorové mluvy neznalými považovány za urážlivé – například výraz cajzl označující obyvatele Čech (z německého Zeisig, tj. čížek) nebo výraz pro dívku Mařka, Havajka.

Výrazně se v Brně projevují rysy středomoravských nářečí. Známé je sloveso rožnout (a jeho imperativ rožni), které je ekvivalentem spisovného rozsvítit.[2] V morfologii se někdy množné číslo užívá v platnosti čísla jednotného. Podstatná jména skloňovaná dle vzoru předseda mají v 7. pádě tvar zakončený na „-em“ (tj. (s) předsedem namísto (s) předsedou), a proto je v Brně možné slyšet, že „máme hodinu matematiky s Kaňkem“ (namísto spisovného „s Kaňkou“) nebo „mám za kamoša Jirky“ (namísto „mám za kamaráda Jirku“).

Místní specifické výrazy se někdy objevují i v na Brno zaměřeném marketingu – např. Dopravní podnik města Brna označuje i v oficiální komunikaci předplatní jízdenku slovem šalinkarta (odvozeno od hantecového označení šalina pro „tramvaj“ – ostatně jeho měsíčně vycházející věstník se jmenuje přímo Šalina) a v kampani za přesun hlavního nádraží bylo používáno heslo „Bócháme na tom fest – Brno staví nové město“.[3] Pro samotné hlavní nádraží v hantecu existuje termín rola.

Roku 2018 se v anketě o název nového (přesunutého) hlavního nádraží projevil u účastníků jak smysl pro hantec, tak pro recesi, když zvítězil návrh „Brno–Šalingrad“ (parafráze na Stalingrad) (a na 3. místě „Nádraží Járy Cimrmana“).[4]

Příklady dalších výrazů:

Hantec Česky Původ
augle oči z německého Augen
betla postel z německého Bett
cimra pokoj z německého Zimmer
gómat chápat, vědět z českého koumat
haksna noha z rakouského Haxe
hercna srdce z německého Herz
helfnót pomoci z německého helfen
chálka jídlo z romštiny
lochec smích z německého Lachen
lont venkov, okolí z německého Land
retych záchod z rakouského Rettich
šlofnót spát z německého schlafen
štatl centrum města z německého Stadt

Místní názvy

[editovat | editovat zdroj]

V hantecu se vyvinulo také mnoho různě zkomolených brněnských místních názvů (čtvrtí, ulic a jiných objektů), někdy s humornou nadsázkou. Příklady jsou Šimice (Židenice, z něm. Schimitz), Blekfíld (Černá Pole), Kénik (Královo Pole, z něm. Königsfeld; častěji se ale říká Krpole), Monte Bú (Kraví hora), Majlont (Maloměřice), Bástr (Bystrc), Žabiny (Žabovřesky), Oltec (Staré Brno, z něm. Alt-Brünn), Augec (Lužánky, z něm. Augarten) nebo Hambec (někdejší Hamburk) a Vincky (Vinohrady). Velmi frekventovaný je výraz Čára pro Českou ulici, jeden z hlavních přestupních uzlů v centru města. Z novější doby je označení Bronx pro sociálně vyloučenou oblast okolo Cejlu.

Pro produkci těchto hovorových označení jsou typické zejména koncovky -ec (Stadec, Julec, Komec), -ál (Favál, Semál) nebo -as (Špilas).

Úryvek z jedné z brněnských pověstí O křivé věži napsané v hantecu od Aleše „Agi“ Bojanovského:[5]

Prolítlo už hafo jařin vod dob, co se dával do pucu Oltecové rathaus. To jednó véšky z Rathausu hodili drát jednomu známýmu borcovi, keré bóchal se šutrama a keré chodil do bódy k jednemu névymakaňéšímu a nénabiťéšímu mistrovi z Práglu. Sice se mu do Česka moc klapat nechcelo, ale když fotr prolepil ňáké škopek, nebylo co řešit. Hodil na sebe mantl a solidní traťůvky a vodklapal. Ňáké jár krmil lepóchy rozumama toho šéfa z Práglu a když už byl skoro hotové, tak se vo něm domákli véšky ze Štatlu a že pré má naklapat do Brniska a helfnót jim s oltecovým Rathausem.
  1. Jan Hugo a kol.: Slovník nespisovné češtiny, Maxdorf, Praha, 2009, 3. vydání
  2. BLÁHA, Ondřej. Mám tedy rožnit, nebo rozsvítit? Aneb když si Češi s Moravany nerozumí. Okolo češtiny [online]. Český rozhlas Olomouc, 2018-06-26 [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. 
  3. Josef Patočka: Kdo financuje kampaň za odsun brněnského nádraží?. Deník Referendum [online]. [cit. 2020-11-04]. Dostupné online. 
  4. Brno hledá název pro nové nádraží. Nejvíc hlasů získal Šalingrad. iROZHLAS [online]. 2018-10-29 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 
  5. Hantec.cz: Křivá věž

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VESPALEC, Martin. Znalost výrazových prostředků hantecu mimo město Brno. Brno, 2016 [cit. 2017-08-01]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Marie Krčmová. Dostupné online.
  • KOPŘIVA, Pavel; JELÍNEK, Pavel Čiča; DVORNÍK, Petr. Velká kniha hantecu. 1. vyd. Brno: FT Records, 1999. 
  • DVORNÍK, Petr; KOPŘIVA, Pavel. Velký slovník hantecu : hanteco-český, česko-hantecový. 4. vyd. Brno: FT Records, 2013. 
  • TRACHŤA, Jura. Příběhy brněnských slov [online]. 2021 [cit. 2023-03-27]. Dostupné online. 
  • NOVÁČEK, Otakar. Brněnská plotna. Brno: autor vlastním nákladem, 1928. 74 s. Dostupné online. 
  • SVĚRÁK, František. Brněnská mluva. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1971. 151 s. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]