Přeskočit na obsah

Viktor Barvitius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Viktor Barvitius
Viktor Barvitius
Viktor Barvitius
Narození28. března 1834
Praha-Malá Strana
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí9. června 1902 (ve věku 68 let)
Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, učitel a teoretik umění
PříbuzníAntonín Viktor Barvitius (sourozenec)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Barvitius (28. března 1834 Praha-Malá Strana[1]9. června 1902 Smíchov[2]) byl český malíř, představitel moderního realismu a počátků impresionismu, teoretik umění, galerijní pracovník.

Byl nejmladší z devíti dětí pokladníka hrabat Buquoyů Andrease Barvitia (1782—1851) a jeho manželky Barbary, rozené Eggerové (1805—1874). Jeho nejstarší bratr Antonín Viktor Barvitius.[3] byl architektem a designérem.

V letech 18491855 studoval figurální malbu na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Christiana Rubena a Eduarda von Engertha. Jeho absolventským dílem byl obraz Bitva u Kresčaku.

Roku 1855 studoval umělecké sbírky ve Vídni, roku 1856 v Drážďanech a Lipsku. V letech 1857-1862 opakovaně pobýval v Mnichově, Augsburgu, Řezně, Norimberku, Bamberku, Berlíně a v Drážďanech. V letech 1862-1865 byl knihovníkem a korektorem malby na pražské Akademii. Roku 1865 získal roční stipendium do Paříže a byl studentem Thomase Couturea na Akademii Colarosi. Ve Francii zůstal do konce roku 1868 a nějaký čas setrval u Soběslava Pinkase v Cernay-la-Ville. Díky častým pobytům v zahraničí získal vynikající znalost evropského umění a roku 1885 byl pověřen instalací sbírek Společnosti vlasteneckých přátel umění v Rudolfinu. V letech 1877-1893 byl inspektorem Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění.

Spolu se svým bratrem Antonínem založil jako náhradu za zrušený malířský cech podpůrný umělecký Spolek sv. Lukáše. Dne 12. ledna 1878 se oženil s Gabrielou, rozenou Leichleitnerovou, ovdovělou šlechtičnou Haasovou von Wranau (1846—1886).[4] S ní měl dva syny a dvě dcery, dva synové z předchozího manželství manželky žili ve společné domácnosti.[5]

Jeho nejstarší bratr byl architekt Antonín Viktor Barvitius.

Bibliografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Hana Volavková: Viktor Barvitius. NKLHU Praha 1959
  • Katalog obrazárny v Domě umělců Rudolfinum v Praze, Praha 1889 (též něm.)
  • Die ersten 25 Jahre des St. Lukas-Vereines in Prag, Prag 1896
  • Die österreichisch-ungarische Monarchie in Wort und Bild. Böhmen 2, Wien 1896, s. 385-432 (první historický přehled umění 19. století v Čechách)

Malířské dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Břetislav a Jitka
  • Čtvrtek ve Stromovce (1860)
  • Slavnost ve Hvězdě
  • Place de la Concorde v Paříži (1866)
  • Květinový trh na Place de la Madelaine v Paříži (1865-1867); 11.12.2018 v Praze vydraženo za 4 miliony Kč:[6]
  • Plavení koní

Zastoupení ve sbírkách

[editovat | editovat zdroj]
  • Národní galerie v Praze
  • Galerie výtvarného umění v Ostravě
  • Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
  • Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • Muzeum umění Olomouc
  • Oblastní galerie v Liberci
  • Památník národního písemnictví
  • Sbírky Pražského hradu
  • Západočeská galerie v Plzni

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 72, Academia, Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • KLOUZOVÁ, Aneta. Viktor Barvitius (1834-1902). Praha, 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Roman Prahl. Dostupné online.
  • Sekyrka T., Malíř a úředník Viktor Barvitius, in: Petrasová T, Lorenzová H (eds.), Opomíjení a neoblíbení v české kultuře 19. století: úředník a podnikatel, KLP Praha 2007, ISBN 978-80-86791-43-2
  • Volavková H., Viktor Barvitius, Praha 1959
  • Vojtěch Volavka: Viktor Barvitius. Praha SNKLHU 1958
  • Volavková H., Malíř Viktor Barvitius, Praha 1938
  • Almanach Akademie výtvarných umění v Praze, ke 180. výročí založení (1799 - 1979), edior Jiří Kotalík. Praha AVU a NG 1979

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]