Přeskočit na obsah

2. dynastie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

2. dynastie je druhá ze dvou staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období označovaného jako Archaická doba. Vládla přibližně v letech 2730–2590 př. n. l.,[1][p 1] která plynule přešla do období vlády 3. dynastie a označované jako Staré říše.

Historie vývoje

[editovat | editovat zdroj]
Fragment Palermské desky [2]s vyznačenými jmény některých faraonů 1., 2., a 3. dynastie: 1 – Džer, 2 – Hor-Den, 3 – Ninecer, 4 – Necerychet, 5 – Chasechemuej
Socha faraon Chasechemueje, nalezená v Hierakonpolis
Stéla faraona Raneba
Dioritová váza se jménem Nynetjera
Otevřená galerie hrobky Peribsena s depotem obětních nádob
Titulatura královny Nimaathap, –„Matka krále“[3] manželky Chasechemueje a matky Netjeri-chet Djosera[4]

Egypt od konce 1. dynastie a úmrtí posledního faraona Qaa, až do nástupu Neceri-chet Džosera v 3. dynastii,[p 2] se v historii jeví v mlhavých konturách. Poznatky o historii 2. dynastie jsou roztroušené a jejich vzájemné ucelené propojení je předmětem diskusí egyptologů.[1] Identita prvních tří panovníků a jejich chronologické pořadí jsou nesporné, jak dokládají záznamy ze sbírek Egyptského muzea. U dalších uváděných jsou indicie problematické, zatím co u posledního faraona Chasechemueje nejsou vážnější pochybnosti, včetně popisu jeho pohřebního komplexu a jeho hrobky. Střední období v chronologické genesi 2. dynastie je přisuzováno vnitřním rozporům mezi panovníky ovládajícím jih a sever Egypta. Král Peribsen[5] v Horním Egyptu dával přednost kultu boha Sutecha, poslední král Chasechemueje je spojován s Hierakonpolisem a kultem bohyně Nechbet. K sjednocení a vytvoření centrální vládní struktury došlo až za vlády faraona Chasechemueje, který ovládl Horní Egypt a vytvořil předpoklady pro zrod silného a prosperujícího státu, včetně nástupu 3. dynastie stavitelů pyramid, přičemž se považuje za otce faraona Netjeri-chet Djosera.[6]

Centralizovaný stát nebyl jen aktem vůle konkrétního panovníka ale souhrnu faktorů jako jsou, specializace řemeslných prací, dálkový obchod mimo teritorium Egypta, vnitřní ekonomické struktury, výstavba sídlišť, sociální rozvrstvení, potřeba byrokratických struktur řízení, které se rozvíjely nejdříve v lokálních dimenzích, před vytvořením jednotného státu.[7] 2. dynastie tedy představuje významné období rozvoje egyptské civilizace, kdy se po dobu ~140 roků udržela kontinuita historického vývoje od 1. dynastie, přestože se dosud nepodařilo vytvořit její ucelený popis. Její trvání se souhrnně uvádí v rozmezí roků 2730–2590 př. n. l.[1]

Panovníci

[editovat | editovat zdroj]

Bárta uvádí sedm králů, kteří jsou identifikováni s archeologickými nálezy a dostatečně chronologicky zařazeni.[8]

2. dynastie
Král jméno trůnní jména období
př.Kr.[1]
poznámky[5]
Hetepsechemuej
G16Htp
Hotep
M23L2<
bDAwP11
>
Bedyatau
~2730 Hrobka na Sakkáře; nálezy v Gíze,
v hrobce Peribsena,
pohřební komplex v nekropoli Memfis[9]
Raneb
G5nb ra
O33
Neb-Ra
M23L2<
kAD52
D52
D52
>
Kakau*
~2700 Záznamy v hrobkách v severní Sakkáře;
pohřební žulová stéla
ve vesnici Mit Rahína
Ninecer
G16nTr
n
Ninetjer
M23L2<
W10AG29nTrt&r w
>
Ba netrjeru
2700–2660 Titulatura na Palermské stéle;
Peribsen
G16pribsn
Per-in-sen
M23L2<
pr
r
ibsn
>
Per ib sen
2660–2650 Reformoval vládní politiku;
hrobku si nechal vybudovat v Abydosu;
vláda byla soustředěna v Horním Egyptu;
jeho centrum kultu boha Sutecha
v severozápadním okraji Delty Nilu [5]
Sekhemib
G16ssxmib
pr
n
U4
t
Sekhem-ib per en Maat
M23L2<
O1
D21
F34S29n
>
Sekhem-bid
2650–? Vztah k předchůdci je nejistý;
záznamy nalezeny na Elepfantině
s jeho jménem na alabastrové nádobě.
Obvykle uváděn jako totožný s předchozím,
který si změnil své jméno[10][11]
Sendž
G16O1
D21
F34S29n
Senedje
M23L2<
sn
d
i
>
Nesu Sened
~2610 Záznam jména na kamenné váze
z pyramidy Cheopse v Gíze;
vládl v Dolním Egyptě;
hrobka nebyl nalezena
Chasechemuej
G16xa
sxm sxm
Htp Z11
f
Kha sekhemwy hetep netjerwy imef
M23L2<
DADAD1ii
>
Djadjay
2610–2593 Sjednotil Egypt pod centrální vládu;
možný otec Džosera, manželka-
„královská matka“ Nimaathap;[12]
hrobka v Umm el-Qaab v Abydosu [13]

Nekropole 2. dynastie

[editovat | editovat zdroj]

Z historie a archeologických výzkumů jsou, ve spojení s 2. dynastií, známá dvě pohřebiště, v Umm e-l Qaab[14] poblíž Abydosu[15] a na severní Sakáře, kde byla identifikována hrobka prvního krále Hetepsechemueje v těsném sousedství hrobky faraona Unase poledního.faraona 5. dynastie. Podrobněji nebyla prozkoumána, pouze je známa její otevřená galerie. Je značně rozsáhlá, na délku asi 120 m a 40 m široká z více než 40 komorami.[16]

Nástupnictví Hetepsechemueje po faraonovi Qaa z 1. dynastie bylo patrně legitimizováno jeho účastí na pohřebních a zádušních rituálech, jak naznačují jeho pečetě na ostění obětní komory.[5] Hrobka faraona Ninetjera byla identifikována na Sakáře, vzdálená asi 130 m od hrobky Hetepsechemueje. Hrobka Peribsena, který vládl pouze v Horním Egyptě, byl odkryta v královské nekropoli v Abydosu, kde také byla nalezena jeho pohřební stéla. Poměrně bohatší informace byly získány z hrobky, která byla vybavena působivými malbami a vlastně předjímala architekturou a vnitřní substrukturou a designu pro následnou dobu stavitelů pyramid.[5]

  1. Příspěvek: Jochen Kahl, stran 94 - 115
  2. Transkripce jména do české verze"Džoser" zkresluje všeobecně přijímaná historická data
  1. a b c d HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. REINER, Georg. Der Stain von Palermo [online]. Berlin: Der Königlich Proussischen Akademie der Wissenschaften, 1902. Dostupné online. (německy) 
  3. CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Nimaatha [online]. Praha UK: 2010. Dostupné online. 
  5. a b c d e WILKINSON, Toby. Early Dynastic Egypt [online]. London: Routledge, 1999. S. 23–52;62. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-21. (anglicky) 
  6. TEETR, Emily. Before the Pyramids [online]. Chicago: Oriental Institute, University of Chicago, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-885923-82-0. (anglicky) 
  7. KÖHLER, Christian. Before the pyramids [online]. Chicago: Oriental Institute, University of Chicago, 2011. S. 123–125. Dostupné online. (anglicky) 
  8. BÁRTA, Miroslav. Journey to the West [online]. Praha: Charles University in Prague, Fakulty of Arts, 2011. S. 143–144. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Galerie hrobky Hotepsekhemwi [online]. Chicago: 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  10. GRDSELOFF, Bernhard. Notes d’épigraphie archaïque , in:Annales du Service des Antiquités de l'Égypte (1944) [online]. Cairo: Le Caire, Imprimerie de l'Institut Français d'Archéologie Orientale, 1944. S. 296–297. Dostupné online. (francouzsky) 
  11. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. S. 300. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  12. Nimaatha [online]. Praha UK: 2010. Dostupné online. 
  13. Khasekhemwi [online]. Chicago: 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  14. SITEK, Darius. Ancient Egypt - History and Chronology [online]. Chicago: 2010. [hhttp://narmer.pl/groby/qaab_en.htm Dostupné online]. (eb) 
  15. Abydos [online]. Dostupné online. 
  16. The Ancient Egypt Site [online]. 2014. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]