Přeskočit na obsah

Alois Šimara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Šimara
Narození13. března 1921
Lidečko
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí27. dubna 1951 (ve věku 30 let)
Uherské Hradiště
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Národnostčeská[zdroj⁠?!]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alois Šimara (13. března 1921 Lidečko[1]27. dubna 1951 Uherské Hradiště) byl český voják a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1951 popraven.[2][3]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1921 v Lidečku na Vsetínsku.[4]

Během druhé světové války působil v 1. československé brigádě Jana Žižky. Na konci dubna 1945 byl v bojích s německou armádou těžce zraněn. Po konci války pracoval jako trafikant v Hanušovicích.[5]

Po únoru 1948

[editovat | editovat zdroj]

V Hanušovicích navázal kontakty s odbojáři z organizace Světlana, jíž se poté na jaře roku 1949 stal členem.[6][7] V rámci organizace chtěl založit vlastní odbojovou skupinu Jeseník s působištěm na severní Moravě. To se mu ovšem nepodařilo, neboť řada členů skupiny byla tou dobou zatčena. S několika spolupracovníky ze skupiny se poté přesunul do rodného Lidečka. Poté působil na Valašsku. V rámci své odbojové činnosti spolu s dalšími členy skupiny získával zbraně a munici. Skupina podnikla rovněž několik ozbrojených akcí, přičemž žádná z nich se nezdařila. V jednom z případů došlo k postřelení rodinného příslušníka člena skupiny, v dalším jim k uskutečnění akce zabránily zamčené dveře. Jeden ze členů skupiny se později stal agentem Státní bezpečnosti.

Zatčení a smrt

[editovat | editovat zdroj]

V květnu 1949 byli členové skupiny včetně Šimary zatčeni, když chtěli pomoci osobě, která je kontaktovala se zájmem emigrovat z Československa. Jednalo se ale o agenta Státní bezpečnosti. V srpnu 1949 Šimara z vězení v Uherském Hradišti, kde byl držen, uprchnul. Nedlouho poté byl ale opět dopaden.[5] V červenci 1950 byl za trestné činy velezrady, vydírání, veřejné násilí, protiprávní omezování svobody a nedokonanou loupež k trestu smrti.[8] Ve veřejném politickém procesu byly souzeny tři desítky osob, proces vysílal rovněž vsetínský rozhlas. Popraven byl ve věznici v Uherském Hradišti v dubnu 1951.[9][10][11]

  1. Matrika inv. č. 13843, sig. VK IV 33, sn. 225 [online]. ZA [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. 
  2. Alois Šimara (1921-1951) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  3. Aktuality | | Kostka škola Vsetín. www.kostka-skola.cz [online]. [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  4. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  5. a b Skupina Aloise Šimary – další oběť komunistických procesů | Muzeum regionu Valašsko. www.muzeumvalassko.cz [online]. [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  6. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  7. Českoslovenští komunisté: začali jako reformátoři a skončili jako poskokové Moskvy. Reflex.cz [online]. [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  8. Alice Šmotková, roz. Molíková (1933). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  9. NAVARA, Luděk. Abeceda komunistických zločinů: Trest smrti pro skauta, který se nekonal. iDNES.cz [online]. 2009-05-23 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 
  10. BURDA, Michal. Ve vsetínském divadle padaly rozsudky smrti. Valašský deník. 2020-10-30. Dostupné online [cit. 2024-05-10]. 
  11. FUKSOVÁ, Jana. Věznice v Hradišti byla komunistickým peklem, popravy hlásilo vytí psů. iDNES.cz [online]. 2018-04-14 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]