Přeskočit na obsah

Amenemhet I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Amenemhet I.
Amenemes I. (řecky)
Reliéf ze zádušního chrámu Amenemheta I.
Reliéf ze zádušního chrámu Amenemheta I.
Doba vlády1939–1910 př. n. l.[1]
Rodné jméno
<
imn
n
mHAt
t
>

Amenemhet
Trůnní jméno
N5S29R4
X1 Q3
F34
Sehotep-ib-Re
Horovo jméno
G5<h1
F25mstG43
h1>O33
 (Hor)-wehem-mesu
ManželkaNeferitacenen[2][3]
PotomciSenusret I., Nofret III. (dcera)
Oteckněz Senusret
MatkaNefret[4]
HrobkaPyramida v Lištu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amenemhet I. byl egyptským faraonem, zakladatelem 12. dynastie. Vládl přibližně v letech 1939–1910 př. n. l.[1]

Wadi Hammamát spojnice mezi Koptos a Rudým mořem

Původ a nástup na trůn

[editovat | editovat zdroj]

Amenemhet I. nastoupil na trůn po svém předchůdci Mentuhotepovi IV., který zemřel bez přímého následníka. Vlády se ujal vezír Amenemhet. Za manželku měl Nefrutotenen (Neferitatjenen), pozdější matku následníka Senusreta I.[3].

Pyrmamida – Amenemhet I. v Lištu
Typ lodi z 12.dynastie pro plavbu na Nilu

Po své korunovaci, která se udála okolo roku 1940 př. n. l.[1], založil na strategickém místě poblíž oázy Fájum nové hlavní město, které pojmenoval Ictauej (Amenemhet-Ictauej poblíž dnešního Lištu)[5]. Přijal jméno Sehotep-ib-Re, podle dochovaných nápisů vládl přibližně 30 let. Během své vlády zreorganizoval státní správu a založil nový administrativní aparát, který tvořili jím jmenovaní úředníci. Posílil obranu Egypta zvenčí i zevnitř. Na východních hranicích Dolního Egypta dal vybudovat tzv. Královu zeď, systém pevností proti vpádu nájezdníků. Podobný systém nechal vybudovat i na jižních hranicích říše, ty se za jeho vlády posunuly až ke druhému kataraktu. Organizoval četné expedice do Wadi Hammát, vyschlého řečiště , patrně s cílem propojit stávající kanály s Nilem od města Koptos k Rudému moři. Další expedice byly vedeny proti Libyjcům a také do oblasti Sinaje aby se upevnily hranice říše.
Se sousedními panovníky se později pokoušel udržovat přátelské styky. Znovu zahájil těžbu v dolech na Sinaji a v Núbii. U karavanních cest nechával hloubit studny, jejich bezpečí zajišťoval vojenskými hlídkami. Také podporoval rozvoj plavby po Nilu. Velké změny provedl v zemědělství. Znovu zavedl ústřední řízení zavlažovacích prací, nechal vybudovat nové kanály a povedlo se mu rozšířit plochu, kterou bylo možno použit k osevu. Egypt se za jeho vlády stal prosperující zemí, takže mnoho egyptologů jej proto považuje za zakladatele Střední říše. Jeho vláda skončila jeho zavražděním. Padl za oběť spiknutí, které bylo započato v jeho harému[4]. Na trůn po něm nastoupil Senusret I., jemuž je Amenemhetovým jménem adresováno jedno ze známých naučení[6]. Synovi radí jakých činů se má vyvarovat, jaké jsou povinnosti vládce tak aby lidu zabezpečoval jejich potřeby i za cenu osobních obětí a pocitů osamělosti ve své (božské) výlučnosti.

Králova hrobka

[editovat | editovat zdroj]

Amenemhet I. si nechal jako hrobku postavit pyramidu u dnešního Lištu, který se nachází asi 65 km jižním směrem od Káhiry. Poprvé prozkoumal prostory pyramidy Maspero v roce 1882, nekropolis pak v letech 1884–1885 expedice Francouzského Institutu Orientální Archeologie.
Její architektura napodobovala pyramidy ze Staré říše. Dnes z ní zbyl pouze polorozpadlý kopec hlíny. Její vstupní chodba je zasypaná a pohřební komora je nepřístupná. Použitím sond se ukázalo, že její podzemí je zalito vodou, která sem z Nilu prosákla. Byla postavena z nepálených cihel, její základna měla rozměry 105×105 metrů, její výška se odhaduje na přibližně 65 metrů. V pyramidovém komplexu se v podzemní galerii nacházelo pět mastab a dalších 22 šachet pro královské ženy[7]. Faraonovy stavební projekty byly zaměřeny i na obnovu starších monumentů v Bubastis, el-Khatan (Khatana-Qantir), Tanisu, Abydosu a také v prastarém hlavním města Memfis, kdy nechal vybudovat chrám boha Ptaha[7]. Jeho torza jsou dosud patrná v bažině u vesnice Mitrahina,[8].

  1. a b c HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. A list of Queens of Ancient Egypt [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-16. (anglicky) 
  3. a b DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky) 
  4. a b BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  5. HONEŠ, Daniel. Nefertiho proroctví v kontextu. Praha: FF UK Český egyptologický ústav, 2016. Bakalářská práce. 
  6. Břetislav Vachala. Naučení krále Amenemheta I. jeho synovi Senusretovi [online]. Brno: Journals MUNI CZ, 2013. Dostupné online. 
  7. a b Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  8. VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Wolfgang Kosack: Berliner Hefte zur ägyptischen Literatur 1–12: Teil I. 16/ Teil II. 712 (2 Bände). Paralleltexte in Hieroglyphen mit Einführungen und Übersetzung. Heft 9: Die Lehre des Königs Amenemhet I. an seinen Sohn. Verlag Christoph Brunner, Basel 2015. ISBN 978-3-906206-11-0.
  • Alan Gardiner: Egyptions grammer, Ashmolenan Museum Oxford, Third Edition, 1973, ISBN 0195002679

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Mentuhotep IV.
Znak z doby nástupu Egyptský král
1939–1910 př. n. l.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Senusret I.