Přeskočit na obsah

Amfitríta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Amfitríta
ChoťPoseidón[1]
Neptun
DětiTriton
Rhodos
Benthesikyme
Cymopoleia
RodičeOkeanos[2][3] a Néreus[4][5][3][1] a Téthys[2][3] a Dóris[4][5][3][1][6]
PříbuzníPallas, Triteia, Crataeis a Calliste (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Poseidon a Amfitríta na svatebním voze, druhá polovina druhého století př. n. K.

Amfitríta (starořecky Ἀμφιτρίτη, latinsky Amphitrite) je v řecké mytologii dcera mořského boha Nérea a jeho manželky Dóridy.

Je z nejkrásnějších mořských bohyň, takže se do ní zamiloval vládce mořské říše Poseidón. Amfitríta se však bála za něho provdat a uprchla na nejzazší konec moře, kde našla úkryt u obra Atlanta. Poseidónův delfín ji však přesto vypátral a ona se za vládce moře provdala. Tím se stala spoluvládkyní celé mořské říše. Sídlí ve zlatém paláci v mořských hlubinách u Aig. Porodila syna Tritóna.

Někdy bývala zvána kyanópis (modrooká) a agastonos (hučící) a představovala personifikované moře.

Odraz v umění

[editovat | editovat zdroj]
Neptun a Amfitríta, Jacob de Gheyn II, šestnácté století

Amfitríta byla vítaným námětem antických i novodobých umělců:

  • Amfitríta je výzdobou západního štítu Parthenónu
  • Nádherná pestře barevná mozaika Neptuna a Amfitríty pochází také z lázní v Herkulaneu (pohřbeném spolu s Pompejemi v roce 79 n. l. po výbuchu Vesuvu)
  • Obvykle bývala vyobrazována ve společnosti svého manžela Poseidóna nebo jiných mořských bohů či zvířat, zejména na barokních kašnách a fontánách
  • Obraz Neptun a Amfitríta pochází z dílny Petra Paula Rubense (z doby kolem r. 1614, byl zničen za 2. světové války v Berlíně)
  1. a b c Амфитрита. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.
  2. a b Pseudo-Apollodóros Pseudo-Apollodóros.
  3. a b c d Амфитрита. In: Encyklopedický lexikon, svazek 2.
  4. a b Hésiodos.
  5. a b Amphitrite. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  6. Nereus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]