Přeskočit na obsah

Antofagasta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antofagasta
Antofagasta – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška40 m n. m.
Časové pásmoUTC−04:00
StátChileChile Chile
regionAntofagasta
Antofagasta
Antofagasta
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha56,1 km²
Počet obyvatel348 517 (2017)[1]
Hustota zalidnění6 210,2 obyv./km²
Správa
Vznikmezi lety 1866 a 1874
Oficiální webwww.municipalidadantofagasta.cl
Telefonní předvolba55
PSČ1240000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antofagasta je přístavní město v severním Chile, asi 1130 km severně od hlavního města Santiaga. Je centrem stejnojmenného regionu Antofagasta. Ve městě žije přibližně 349 tisíc[1] obyvatel. Jméno města je odvozeno buď z kečuánštiny nebo ajmarštiny a znamená „město velkého ledkového ložiska“.

Antofagasta je město dlouhého a úzkého tvaru umístěné jižně od Mejilloneského poloostrova a severně od Cerro Coloso. Na východě je ohraničeno strmými horami, které jsou částí Kordiller; na západě pak Tichým oceánem. Antofagasta leží v poušti Atacama, která patří k nejsušším oblastem na Zemi. Průměrné roční srážky jsou menší než 4 mm.

Domorodí obyvatelé se nazývali Changos a oblast byla ve středověku součástí Říše Inků. Vzhledem k převládající poušti se zde španělští kolonisté objevili poměrně pozdě. Francisco de Cisternas y de la Fuente Villalobos, jeden z nejbohatších vlastníků půdy na severu Chilského království, získal území smlouvou ze 4. července 1674. Jeho pastviny, využívané k chovu dobytka, tvořily dlouhý severojižní pás podél pobřeží se sídlem nazvaným Hacienda de Paposo.

Název osady od roku 1679 zněl Nuestra Señora del Paposo (Naše Paní z Paposa), podle chrámu Panny Marie prvních španělských misionářů. Další místní název Peñas Blancas španělsky znamená „bílé skály“ a byl odvozen z vápencových útesů na pobřeží.

Mapa Chile a Peru z roku 1793

Královský řád z roku 1777 zmiňuje vylidněnou oblast pouště Atacama v chilské jurisdikci, mapa z roku 1793 zobrazuje území s hranicí mezi Chile a Peru na řece Loa, pod správou španělského guvernéra Chile a vicekrále Peru, Ambrosia O’Higginse.

V roce 1866 byla v kraji objevena velká ložiska dusičnanů: ledek byl v té době velmi důležitou surovinou pro výrobu hnojiv a výbušnin, dále byla odkryta ložiska stříbrné a měděné rudy, takže osada s pastvinami a pouštní oblast nabyly rychle velkého hospodářského a politického významu. Město bylo založeno mezi lety 1866 a 1874 jako přístav pro dopravu ledku a stříbra.

Město roku 1827 deklarovalo svou příslušnost k Bolívii a jeho departementu Litoral). Ale již roku 1879 je během Druhé tichomořské války dobyla zpět armáda Chile. Pro vyváženou surovinu se vžil termín chilský ledek.

Ekonomika města byla a je založena na těžbě a zpracování surovin. V současnosti převládá měď, dříve se vyvážel ledek a guáno. Město bylo známé jako hlavní měďný přístav Chile, v současnosti tuto pozici pomalu ztrácí ve prospěch nedalekého města Mejillones (hlavně kvůli mnoha investicím v tomto městě, zahrnujícím i nový přístav). Město je politickým, hospodářským, kulturním i náboženským centrem metropolitní oblasti, také sídelním městem římskokatolické arcidiecéze. Velký význam mají služby turistického ruchu.

Školství

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1918 vznikla z dosavadná průmyslové školy vysoká škola technická, orientovaná zvláště na hornictví a hutnictví místních surovin. Roku 1957 byla rozšířena o výuku pedagogiky a biologie ve svazku vysokých škol severní Chile Centro Universitario Zona Norte. Od roku 1981 je samostatnou univerzitou s několika fakultami. [2]

Památky a turistické cíle

[editovat | editovat zdroj]
Katedrála a hodinová věž na náměstí Plaza Colón
  • Katedrála sv. Josefa (Catedral San José) - trojlodní novogotická bazilika; sídlo arcibiskupa římskokatolické arcidiecéze.
  • Bazilika Srdce Panny Marie (Basílica del Corazón María) - novogotická bazilika z roku 1928, roku 1999 papežem prohlášená za baziliku minor; ve správě Kongregace misionářů Mariina srdce
  • Hodinová věž
  • La Portada - skála v podobě kamenné brány o výšce 43 metrů a šířce 23 m; zformovala ji mořská eroze za dva miliony let, společně s lavicí pobřežních útesů je od roku 1990 chráněnou přírodní památkou.
  • Ruiny Huanchaca - ruiny staveb hutního komplexu těžební společnosti Huanchaca; postaveny v letech 1888-1892 z andezitových kvádrů; později vojenská pevnost, nyní národní kulturní památka, zčásti přístupná jako muzeum pouště Atacama; vojenská kaple Panny Marie.
  • Pomník španělských králů
  • Pomník prvnímu obyvateli města (kolonistovi s loďkou)
  • Mano del Desierto (Ruka pouště), monument o výšce 12 metrů s ocelovou konstrukci a cementovým pláštěm; v poušti Atacama ve výšce 1000 metrů nad mořem jej vytvořil Mario Irarrázabal roku 1992; slouží mj. pro orientaci turistům.
  • Muzeum mědi

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Instituto Nacional de Estadísticas: Ciudades, pueblos, aldeas y caseríos 2019. 2019. Dostupné online. [cit. 2021-01-13].
  2. Historie na webu univerzity

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]