Přeskočit na obsah

Bystřec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci v okresu Ústí nad Orlicí. O zaniklé osadě na Drahanské vrchovině pojednává článek Bystřec (zaniklá osada).
Bystřec
Znak obce BystřecVlajka obce Bystřec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJablonné nad Orlicí
Obec s rozšířenou působnostíŽamberk
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 134 (2024)[1]
Rozloha18,14 km²[2]
Katastrální územíBystřec
Nadmořská výška490 m n. m.
PSČ561 54
Počet domů411 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduBystřec 182
561 54 Bystřec
ou@bystrec.cz
StarostaTomáš Šťastný
Oficiální web: www.bystrec.cz
Bystřec
Bystřec
Další údaje
Kód obce579971
Kód části obce16756
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bystřec (německy Waltersdorf) je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1227 jako majetek Kojaty Hrabišice, který jej odkázal bratřím Sezemovi a Milotovi. Název Waltersdorf byl pravděpodobně odvozen od jména Walter německého lokátora. V roce 1304 ves patřila k lanšperskému panství a král Václav II. ji postoupil Zbraslavskému klášteru. Roku 1402 se připomíná zástavní držitel Jan z Brandýsa, který podle archeologických nálezů obýval zdejší tvrz, jež zpustla během 2. poloviny 15. století a zanikla po třicetileté válce. Tvrziště na pahorku bylo zlikvidováno při úpravě tanečního parketu a vodní příkop při vybudování koupaliště v letech 1964–1965[4].

V době pobělohorské, hlavně během slezských válek, emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Z obce Bystřec uprchli (někteří přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku, jiní už dříve – před rokem 1742) tito evangelíci:

  • Adam Kristek (24. prosince 1714 – 2. srpna 1785 Český Rixdorf)
  • Jan Kristek (19. listopadu 1716 – 23. října 1776 Český Rixdorf)
  • Pavel Kyral (29. června 1695 – 18. října 1782 Český Rixdorf)
  • Anna Vašíčková (březen 1737 – 20. srpna 1777 Český Rixdorf)

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 565 1 573 1 530 1 421 1 456 1 400 1 421 1 089 1 032 1 018 1 042 1 064 1 043 1 097 1 121
Počet domů 245 249 259 266 267 267 288 295 276 274 288 370 372 384 411

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. května 1997.[7]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • František Uher (1825–1870) – právník a ztroskotanec, hlavní postava povídky a filmu Batalion.
  • Hugo Vaníček (1906–1995) – důstojník duchovní služby čsl. armády, roku 1949 propuštěn z armády, v 50. letech internován

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]
  • Lidová pověst spojuje vznik vsi s rytířem Walterem jako zakladatelem tvrze.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. T.Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Praha 1989, s. 63
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Udělené symboly – Bystřec [online]. 1997-05-07 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Emanuel Poche a kolektiv: Umělecké památky Čech I. A-J. Praha 1978
  • Tomáš Šimek a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 83.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]