Přeskočit na obsah

Coelophysis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxCoelophysis
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias až raná jura, asi před 216 až 196 miliony lety
alternativní popis obrázku chybí
Restaurovaná kostra célofýza
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
ŘádSaurischia
PodřádTheropoda
NadčeleďCoelophysoidea
ČeleďCoelophysidae
RodCoelophysis
Binomické jméno
Coelophysis bauri
Cope, 1889
Synonyma
  • Coelurus bauri
  • Tanystropheus bauri
  • Rioarribasaurus colberti
  • Syntarsus colberti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Coelophysis („dutý tvar“) byl rod menšího dravého dinosaura (teropoda), který žil v období pozdního triasu až nejranější jury, před asi 216 až 196 milióny let.[1]

Fosilie tohoto teropoda byly objeveny roku 1881 na lokalitě Ghost Ranch v Novém Mexiku. Nejprve byly vzácně nalézány jenom úlomky fosilních kostí. Ty stačily vědcům pouze k tomu, aby je identifikovali jako pozůstatky jakýchsi ceratosaurů. Teprve později, ve 40. letech 20. století, na tomto místě začali vědci znovu hledat. Podařilo se jim objevit stovky koster tohoto druhu. Ty pravděpodobně patřily členům jedné nebo několika smeček, kteří zahynuli při živelní pohromě (nejspíše potopě). Díky tomu se zde nalezly kompletní kostry jedinců všech věkových kategorií.[2] Fosilie tohoto dinosaura byly objeveny také v sedimentech souvrství Chinle na území Utahu.[3]

Někdy bývají do tohoto rodu řazeny i fosilie přisuzované jinak rodům Syntarsus, Podokesaurus nebo Megapnosaurus.[4]

Popis a paleoekologie

[editovat | editovat zdroj]

Byl to po dvou chodící masožravec, dlouhý přibližně 2,7[5] až 3 m a vážící kolem 25 kg.[6] Podle jiných odhadů byl však podstatně lehčeji stavěný a vážil jen kolem 9,8 kilogramu.[7] Podle odborné práce z roku 2021 měřil nejdelší známý a detailněji popsaný exemplář 2,86 metru a zaživa vážil asi 37 kilogramů.[8]

Jeho potravou byli drobní plazi, ryby a malí býložraví dinosauři (např. Revueltosaurus, Technosaurus). V žaludku celofýzů byly nalezeny i kosti mláďat krokodýlů, o kterých se dříve předpokládalo, že to byla mláďata célofyzise. Blíže příbuzným druhem byl Lepidus praecisio.

Mnohé znaky na kostře připomínají anatomii ptáků.[9] Kostra byla velmi lehce stavěná (duté a tenkostěnné kosti, pevně srostlé křížové obratle, pánevní kosti, kosti nártu a kotník se zadní částí chodidla). Předními končetinami, které byly poměrně dlouhé, mohl tento rychlý běžec kořist za běhu uchopit a následně zabít ostrými pilovitými zuby. Ty byly stavěné pro řezání do kůže a masa kořisti, nikoliv pro její pevné držení.[10]

Výzkum kostí a rekonstrukce svaloviny célofýzů umožnily vytvořit detailní model lokomoce tohoto teropoda. Nejvyšší rychlost běhu u tohoto dravého bipedního tvora byla odhadnuta na 5,7 m/s (20,5 km/h).[11]

Tito dinosauři pravděpodobně dosahovali pohlavní dospělosti již mezi 2. a 3. rokem věku, v 8 letech pak dosáhli i své maximální velikosti (délky 3 metrů).[12]

Replika otisku tříprsté stopy českého dinosaura (či dinosauromorfa) od Červeného Kostelce. Celkově se nejspíš podobal severoamerickému celofýzovi.

V populární kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Coelophysis je vyobrazen například v seriálech Putování s dinosaury nebo Toulky dinosaurů Amerikou. Dále se objevil také v dokumentárních sériích Svět po dinosaurech a Ve stínu dinosaurů. Zkamenělina tohoto rodu byla roku 1998 také vyslána do vesmíru.[13] Stala se tak druhou v pořadí, a to po fosilii kachnozobého dinosaura rodu Maiasaura, která byla vyvezena na oběžnou dráhu již roku 1985.[14][15] Coelophysis patří k nejznámějším teropodním dinosaurům z období pozdního triasu.

Coelophysis bauri se stal také státní fosilií Nového Mexika, a to dne 17. března 1981.[16]

  1. Irmis, Randall B.; Mundil, Roland; Martz, Jeffrey W.; Parker, William G. (2011). "High-resolution U–Pb ages from the Upper Triassic Chinle Formation (New Mexico, USA) support a diachronous rise of dinosaurs". Earth and Planetary Science Letters. 309 (3–4): 258–267. doi: 10.1016/j.epsl.2011.07.015
  2. https://www.osel.cz/13139-masova-pohrebiste-dinosauru.html
  3. Xavier A. Jenkins, John R. Foster & Robert J. Gay (2017). First unambiguous dinosaur specimen from the Upper Triassic Chinle formation in Utah. Geology of the Intermountain West 4: 231-242. ISSN 2380-7601 (https://www.utahgeology.org/openjournal/index.php/GIW/article/view/22[nedostupný zdroj])
  4. https://incertaesedisblog.wordpress.com/2019/12/29/in-defense-of-megapnosaurus/
  5. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  6. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 72 (anglicky)
  7. Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. 61: 13-48. doi: 10.1111/pala.12329
  8. Reolid, M.; Cardenal, F. J.; Reolid, J. (2021). Digital 3D models of theropods for approaching body-mass distribution and volume. Journal of Iberian Geology. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-021-00172-1
  9. C. T. Griffin (2018). Developmental patterns and variation among early theropods. Journal of Anatomy. doi: 10.1111/joa.12775
  10. Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies, Zebra Books, New York (str. 260-261).
  11. Peter J. Bishop, Antoine Falisse, Friedl De Groote & John R. Hutchinson (2021). Predictive simulations of running gait reveal a critical dynamic role for the tail in bipedal dinosaur locomotion (PDF). Science Advances. 7 (39): eabi7348. doi: 10.1126/sciadv.abi7348
  12. SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 100)
  13. https://dinosaurusblog.com/2014/12/22/treti-dinosaurus-ve-vesmiru/
  14. https://techfocus.cz/veda-vesmir/2688-do-vesmiru-se-diky-americkym-astronautum-podivaly-uz-tri-dinosauri-zkameneliny.html
  15. SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 167)
  16. https://geoinfo.nmt.edu/publications/periodicals/earthmatters/17/n2/em_v17_n2.pdf

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]