Přeskočit na obsah

Důl Julius (Cvrčovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Důl Julius (Cvrčovice)
Chybí zde svobodný obrázek
Základní údaje
Typ dílaHlubinný důl
Maximální hloubka188,2
TěžbaČerné uhlí
Poloha
StátČeskoČesko Česko
ObecCvrčovice
Souřadnice
Map
Provozní údaje
VlastníkPražská železářská společnost
Období těžby1871–1884
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Julius v Cvrčovicích byl černouhelným hlubinným dolem založeným v roce 1871 Pražskou železářskou společností, a.s., který byl poslední hloubenou jámou v oblasti.[1][2][3]

Jáma Julius byla hloubena v letech 1871–1879 v důlních mírách těžaře Václava Černého, které tento nabyl od kladenské vrchnosti.[1] Hloubka těžní jámy byla 188,2 m a byla hloubena v soudkovitém průřezu 5,8 x 3,0 m. Jámou byla dosažena sloj o mocnosti 3,1 m. K odvedení důlních větrů a vody byla využívána štola Segen Gottes[p. 1] (Boží Požehnání). [2][4] V letech 1879–1881 byl proveden geologický průzkum a ověřeny nové sloje o malé mocnosti s tektonickým narušením.[2] Přes obec Cvrčovice vede tzv. Cvrčovický zlom.[5] Těžba na dole Julius nebyla zahájena. V roce 1884 došlo mezi společnostmi Buštěhradské dráhy (BD) a Pražskou železářskou společností (PŽS) k výměně důlních polí. BD za část důlního pole dolu Julius, které bylo připojeno k dolu Ferdinand, postoupila PŽS srovnatelnou část důlního pole dolu Ludmila, které bylo připojeno k dolu Naděje (Hoffnung).[2] V letech 1914–1917 malou část uhelných zásob vytěžil důl Theodor v Pcherách. V roce 1931 byla jáma Julius předána obci, která ji měla využívat jako odpadní jámu.[6] Po smrtelném úrazu v roce 1890 byla jáma zabedněna. Řádné uzavření jámy bylo provedeno v roce 2002 společností Českomoravské doly,a.s.[2][1]

Důl se nacházel v blízkosti železniční vlečky, která vedla k dolu Ferdinand, ale nebyl na ni napojen.

  1. Štola měla délku 450 m, ústí v prostoru posledních domků v Cvrčovicích až k údolí Týneckého potoka. Napojena byla na jámu v hloubce 28,3 m.
  1. a b c KOLEKTIV. Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava: OKD,a.s., 2006. S. 210. 
  2. a b c d e Důl Julius ve Cvrčovicích [online]. www.jaroslav-junek.cz [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-05. 
  3. Kladenský uhelný revír [online]. Kladenský uhelný revír [cit. 2016-05-17]. Kapitola Pražská železářská společnost. Dostupné online. 
  4. Kladno minulé [online]. www.kladnominule.cz [cit. 2016-05-17]. Kapitola Co zbylo z kladenských dolů. Dostupné online. 
  5. Kladenský uhelný revír [online]. Kladenský uhelný revír [cit. 2016-05-17]. Kapitola Historie dolování v Kladenské uhelné pánvi. Dostupné online. 
  6. MELICHAR, Karel. NÁZVY DOLŮ KLADENSKO-RAKOVNICKÉ UHELNÉ PÁNVE [online]. www.mining.cz [cit. 2016-05-17]. SLÁNSKÝ OBZOR 6/1998. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]