Přeskočit na obsah

David Storl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
David Storl
Fotografie Davida Storla při vrhu koulí
David Storl (2011)
Osobní informace
Narození27. července 1990 (34 let)
Rochlitz
StátNěmecko Německo
Výška199 cm
Hmotnost111 kg
Kariéra
Disciplínavrh koulí
Účasti na LOH1
Účasti na MS3
Účasti na ME5
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
stříbro Londýn 2012 vrh koulí
Mistrovství světa v atletice
zlato Tegu 2011 vrh koulí
zlato Moskva 2013 vrh koulí
stříbro Peking 2015 vrh koulí
Halové MS v atletice
stříbro Istanbul 2012 vrh koulí
stříbro Sopoty 2014 vrh koulí
stříbro Birmingham 2018 vrh koulí
Mistrovství Evropy v atletice
zlato Helsinky 2012 vrh koulí
zlato Curych 2014 vrh koulí
zlato Amsterdam 2016 vrh koulí
bronz Berlín 2018 vrh koulí
Halové ME v atletice
stříbro Paříž 2011 vrh koulí
zlato Praha 2015 vrh koulí
bronz Bělehrad 2017 vrh koulí
stříbro Glasgow 2019 vrh koulí
Mistrovství světa v atletice do 17 let
zlato Ostrava 2007 vrh koulí
Mistrovství Evropy v atletice do 23 let
zlato Ostrava 2011 vrh koulí
Mistrovství světa juniorů v atletice
zlato MSJ 2008 vrh koulí
Mistrovství Evropy juniorů v atletice
zlato MEJ 2009 vrh koulí

David Storl (* 27. července 1990, Rochlitz, Německo) je německý atlet, jehož specializací je vrh koulí, dvojnásobný mistr světa v této disciplíně.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Je mistrem světa do 17 let (2007), juniorským mistrem světa (2008) a juniorským mistrem Evropy (2009). V roce 2010 obsadil 7. místo na halovém MS v katarském Dauhá a 5. místo na evropském šampionátu v Barceloně.

V roce 2011 vybojoval na halovém ME v Paříži výkonem 20,75 metru stříbrnou medaili. Halovým mistrem Evropy se stal jeho krajan Ralf Bartels, který ve finále jako jediný přehodil jednadvacet metrů (21,16 m). V témže roce se stal v Ostravě mistrem Evropy do 23 let[1] a získal zlatou medaili na světovém šampionátu v jihokorejském Tegu, kde si vylepšil osobní rekord až na 21,78 metru.[2] Titul v soutěži koulařů obhájil v roce 2013 v Moskvě. O dva roky později v Pekingu vybojoval stříbrnou medaili. Při startu na mistrovství světa v Londýně v roce 2017 postoupil do finále, medaili však nezískal.

Třikrát za sebou se stal mistrem Evropy ve vrhu koulí - v letech 2012, 2014 a 2016.V Berlíně v roce 2018 sice čtvrtý evropský titul v řadě nevybojoval, v soutěži koulařů obsadil "až" třetí místo.

Na olympiádě v Londýně v roce 2012 skončil v koulařském finále druhý, o čtyři roky později v Rio de Janeiro pak sedmý.

Ze světových halových šampionátů získal tři stříbrné medaile - v letech 2012, 2014 a 2018. Kompletní sbírku medailí má také z evropských halových šampionátů (po pařížském stříbru z roku 2011 následoval titul mistra Evropy v roce 2015, bronzová medaile o dva roky později a opět stříbro z Glasgow v roce 2019).

Osobní rekordy

[editovat | editovat zdroj]
  1. ČTK. Na ME do 23 let útočí desetibojař Helcelet na medaili i limit pro MS. iDNES.cz [online]. 2011-07-14 [cit. 2011-09-02]. Dostupné online. 
  2. GRIM, Filip. 7. den MS: Cheruiyotová vstoupila do historie, Pistorius má stříbro. iDNES.cz [online]. 2011-09-02 [cit. 2011-09-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]