Dutina stromu

Dutina stromu neboli brť je prostor v kmeni (případně kosterních větvích). Vzniká většinou přirozenou cestou – rozkladem starého dřeva za přispění dřevokazných hub a vlivů počasí. Dutiny lze dělit na otevřené (viditelné) a skryté (zvenku nejsou patrné, strom je zcela uzavírá). Se vznikem dutin může souviset tzv. dendrotelma, což je přirozená prohlubeň zachycující dešťovou vodu (zpravidla v rozsoše větví). Dlouhodobým působením vlhka dochází k rychlejšímu tlení a šíření dřevokazných hub.

Dutiny stromů a rozložené dřevo mohou fungovat jako útočiště řady živočichů. Fungují jako hnízdiště ptactva a drobných savců (netopýři, veverka obecná). Mrtvé a rozkládající se dřevo je klíčové pro populace některých brouků, živí se jím například larvy tesaříka obrovského, roháče obecného, páchníka hnědého a další xylofágní a saprofytické druhy. Brtě jsou přirozeným domovem včel (včelaři původně stavěli úly z dutých kmenů). Během dlouhodobého procesu vzniku dutiny a rozpadu dřeva může strom osídlit velmi široké spektrum hmyzu od zlatohlávků, tesaříků, kovaříků, potemníků, drabčíků a řady dalších až po obyvatele druhotně vázané na jiné hmyzí zástupce (vosy, sršně, mravence) jako jsou kožojedi, hlodáči nebo lesknáčci.^[1]

Vlivem preventivního kácení dutých a odumírajících stromů dochází k ohrožení živočišných druhů vázaných na dutiny a tlející dřevo.

Vznik dutin je jedním z přirozených projevů stárnutí stromu. V případě výjimečně cenných stromů (například památné a významné stromy) bylo prioritní jejich zachování. Zejména na přelomu 18. a 19. století došlo k výraznému rozvoji v ošetřování dutin ve snaze prodloužení životnosti stromů výjimečného věku, vzrůstu nebo historie.

Některé z původních postupů ale nebyly pro stromy příznivé, příkladem může být plombování a výplně dutin (cihlovou vyzdívkou, betonem a podobně), které vedly k omezení ventilace a urychlení rozpadu dřeva, případně omezovaly regeneraci (znemožňovaly závaly a spouštění adventivních kořenů typickému zejména pro lípy). Krom toho takový materiál strom nadm��rně zatěžuje, může způsobit praskání dřeva nebo se protlačovat do kořenů. Za nevhodné takové postupy označil již Jan Frič v 50. letech 20. století.^[2] Tímto postupem (vyzdívkami a výplněmi) byly v minulosti ošetřené například Tři bratři, Cisterciácká lípa, Jemčinská lípa, Opalický dub a řada dalších.

Dutiny bývají během ošetření vyčištěny od trouchu (tlející listí, rozložené dřevo a podobně), narušené dřevo je z kmene odstraněno až na nepoškozenou mrtvou vrstvu a ta impregnována tzv. penetračním nátěrem, který mívá zpravidla fungicidní (případně i insekticidní) účinky (brání houbám nebo i hmyzu v dalšímu rozkladu stromu). K impregnaci se používá a používala řada látek, například lněný olej, lněná fermež, vodný roztok modré skalice, chloridu zinečnatého, boraxu. Dále latex, luxol nebo speciální nátěrové přípravky jako boralco a ibefungin.

Dutiny stromů byly v historii využívané pro řadu účelů. Obecně k chovu včel (brtnictví), v konkrétních případech i specifičtěji. Jako chlévy (např. Sudslavická lípa, Tisíciletá lípa v Kotli), jako kůlny Husova lípa v Chlístově, Vejdova lípa, pro úkryt potravin a cenností za války nebo jako sklad zboží pašerákům (Lípa nad Lešišovem). Z dutiny mohla vzniknout zvonice (Praskoleská lípa), kaple (lípa v Zádubu).

Mnohé přisuzovaly dutinám i pověsti, v Popovickém dubu měla být roku 1866 umístěna polní kuchyně, Velký javor ve Věstoňovicích si jako své sídlo vybrala lesní víla.

• Mrtvé dřevo
• Arborista
• Dřevo
• Dřevomor kořenový
• Památný strom v Česku
• Významný strom

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dutina stromu na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo brť ve Wikislovníku