Přeskočit na obsah

Giovanni Maria Bononcini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Giovanni Maria Bononcini
Narození23. září 1642
Zocca nebo Modena
Úmrtí18. listopadu 1678 (ve věku 36 let), 19. listopadu 1678 (ve věku 36 let) nebo 19. prosince 1678 (ve věku 36 let)
Modena
Povoláníhudební skladatel, muzikolog, hudební teoretik, spisovatel literatury faktu a houslista
DětiGiovanni Bononcini[1][2]
Antonio Maria Bononcini[1][2]
Funkcekapelník (od 1674)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giovanni Maria Bononcini (pokřtěn 23. září 1642 Montecorone, Modena18. listopadu 1678 Modena) byl italský houslista a hudební skladatel.

Základní hudební vzdělání získal s největší pravděpodobností u skladatele Marca Uccelliniho. V předmluvě ke své učebnici „Musico Prattico“ uvedl, že kontrapunkt studoval u Padre Agostina Bendinelliho (1635–1702). Zpočátku působil jako kapelník v kostelech San Giovanni in Monte a San Petronio v Bologni a byl členem prestižní Accademie Filarmonica. V roce 1671 odešel do Modeny, kde působil až do své smrti v roce 1678. Nejprve byl dvorním houslistou u vévodkyně Laury d'Este a od roku 1674 byl kapelníkem v modenské katedrále (Duomo San Geminiano).

Jeho synové Giovanni Battista Bononcini (1670–1747), Antonio Maria Bononcini (1677–1726) a Giovanni Maria Angelo Bononcini (1678–1753) byli rovněž hudebními skladateli.

Komponoval instrumentální i vokální hudbu pro nejrůznější soubory. Je znám zejména svými komorními i chrámovými sonátami. Byl rovněž významným hudebním teoretikem. Jeho učebnice kontrapunktu Musico prattico byla používána i za hranicemi Itálie. Známa je pouze jediná Bononciniho opera: I primi voli dell’aquila Austriaca del soglio imperiale alla gloria uvedená v Modeně v roce 1667. Její partitura je však ztracena.

Publikovaná díla
  • op.1 Primi Frutti del Giardino Musicale à due violini e basso (Benátky, 1666)
  • op.2 Delle Sonate de camera, e ballo à 1,2,3, e 4 (Benátky, 1667)
  • op.3 Varii fiori del giardino musicale, overo Sonate da camera … aggiunta d'alcuni canoni, per 2-4 strumenti (Bologna, 1669)
  • op.4 Arie, correnti, sarabande, gighe, & allemande per violino e violone (violoncello) o spinetta (Bologna, 1671)
  • op.5 5 Sinfonia, allemande, correnti, e sarabande à 5–6 stromenti, aggiunta d'una sinfonia a quattro, che si può suonare ancora al contrario (Bologna, 1671)
  • op.6 Sonate da chiesa à due violini (Benátky, 1673)
  • op.7 Ariette, correnti, gighe, allemande, e sarabande, per 1–4 strumenti e basso continuo (Bologna, 1673)
  • op.8 Musico prattico che brevemente dimostra il modo di giungere alla perfetta cognizione di tutte quelle cose, che concorrono alla composizione de i canti, e di ciò ch'all'arte del contrapunto si ricerca, (Bologna, 1673)
  • op.9 Trattenimenti musicali à tre & à quattro stromenti (Bologna, 1675)
  • op.10 Cantate per camera a voce sola, libro primo, per una voce (soprano o basso) e basso continuo (Bologna, 1677)
  • op. 11 Madrigali a 5 voci, libro primo (Bologna, 1678)
  • op.12 Arie e Correnti à tre, due violini e violone (Bologna, 1678)
  • op.13 Cantate per camera a voce sola, libro secondo, per una voce (soprano o contralto o basso) e basso continuo (Bologna, 1678)
  1. a b Бонончини. In: Riemannův hudební slovník.
  2. a b Dizionario Biografico degli Italiani. 1971. Dostupné online. [cit. 2023-01-31].

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • The New Grove Dictionary of Music and Musicians, 2ª ed., Oxford University Press, 2001, ISBN 978-0195170672
  • K. H. Holler, G. M. Bononcini's Musico Prattico in seiner Bedeutung für die musikalische Satzlehre des 17. Jahrhunderts, Strasbourg - Baden-Baden 1963
  • Giovanni Maria Bononcini of Modena: A Chapter in Baroque Instrumental Music (Greenwood Press ISBN 0-313-25655-1)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]