Přeskočit na obsah

Ingrid Švédská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ingrid Švédská
královna dánská
Portrét
Královna Ingrid
Doba vlády19471972
Úplné jménoIngrid Viktorie Žofie Luisa Markéta Švédská
Narození28. března 1910
Stockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Úmrtí7. listopadu 2000 (ve věku 90 let)
Fredensborg u Kodaně, DánskoDánsko Dánsko
PohřbenaKatedrála v Roskilde
PředchůdceAlexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
NástupcePrinc Henrik
Sňatek24. května 1935
ManželFrederik IX.
PotomciMarkéta
Benedikta
Anna Marie
DynastieBernadotte
OtecGustav VI. Adolf
MatkaMargareta z Connaughtu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ingrid Švédská (dánsky a švédsky Ingrid Victoria Sofia Louisa Margareta) (28. března 1910, Stockholm7. listopadu 2000, Fredensborg u Kodaně) byla rodem švédská princezna z dynastie Bernadotte a jako manželka dánského krále Frederika IX. dánská královna.

Princezna Ingrid se svými rodiči a bratry

Ingrid byla jedinou dcerou švédského následníka trůnu a pozdějšího švédského krále Gustava VI. Adolfa a jeho manželky, britské princezny Margarety z Connaughtu (vnučky královny Viktorie). Její starší bratr, švédský princ Gustav Adolf, byl otcem švédského krále Karla XVI. Adolfa. Královna Margareta zemřela, když bylo princezně Ingrid 10 let. Tři roky nato se Gustav Adolf znovu oženil, a to s Luisou Mountbatten; z tohoto manželství kromě mrtvě narozené dcerky nevzešli žádní potomci. Pro Ingrid, vážnou dívku s vysokým smyslem pro povinnost, to nebyla lehká doba.

Ingrid se dostalo vynikajícího vzdělání. Mluvila několika jazyky, zajímala se o hudbu, umění a historii.

Korunní princezna

[editovat | editovat zdroj]
Princezna Ingrid a princ Frederik, kolem r. 1935

V roce 1928 se setkala s waleským princem Eduardem a byla zvažována možnost jejích zasnoubení; k tomu však nakonec nedošlo. 24. května roku 1935 se v kostele sv. Mikuláše ve Stockholmu provdala za dánského prince Frederika, pozdějšího dánského krále Frederika IX. a po smrti jeho otce Kristiána X. s ním 20. dubna roku 1947 usedla na dánský trůn. Z harmonického manželství vzešly tři dcery:

V roce 1940 po narození nejstarší dcery, princezny Markéty, krátce po okupaci Dánska Němci, se stala rodina následníka trůnu pro Dány důležitým symbolem nepoddajnosti. Ingrid a Frederik se jako první v královské rodině snažili přiblížit národu likvidováním umělých bariér oddělující je od poddaných, často se např. vydávali na pěší procházky po Kodani s novorozenou Markétou v kočárku nebo jezdili po městě na kolech místo v královské limuzíně. V tomto procesu pokračovala Ingrid i po nástupu na trůn. Královským dcerám se dostalo stejného vzdělání jako jiným dánským dětem v té době, dánská televize umožňovala pohled na život královské rodiny prostřednictvím krátkých reportáží.

Královna Ingrid se celý svůj život velmi aktivně účastnila řady aktivit ve prospěch různých organizací charitativních, kulturních i společenských.

Nástup na trůn a otázka následnictví

[editovat | editovat zdroj]
Hrob krále Frederika IX. a královny Ingrid v mauzoleu před katedrálou v Roskilde

Po nástupu Frederika IX. na trůn v dubnu 1947 vyvstala otázka následnictví – královský pár měl tři dcery, avšak žádného mužského potomka. Podle stávajících pravidel by tedy následníkem měl být Frederikův mladší bratr, princ Knud, jenž v té době měl vedle nejstarší dcery i dva syny. O následnictví veřejnost i parlament dlouze diskutoval. Nakonec v roce 1953 se v tomto směru přepracovala ústava: byl zaveden jednokomorový parlament a zákon o nástupnictví upraven tak, že do nároku na trůn zahrnul i ženy. Tyto změny však musely před uzákoněním projít celým parlamentem a referendem. Následníkem dánského trůnu se tak stala nejstarší dcera královského páru, princezna Markéta, která na něj také po smrti krále Frederika IX. usedla jako královna Markéta II.

Po smrti svého manžela (14. ledna 1972) se Ingrid do značné míry stáhla z veřejného života, zůstala však stále velmi populární a oblíbená jak u královské rodiny, tak u dánské veřejnosti.

Královna Ingrid zemřela v devadesáti letech 7. listopadu roku 2000 a byla pochována po boku svého muže v mauzoleu Frederika IX. před katedrálou v Roskilde.

Tituly a vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Ingrid Švédské.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Oskar I.
 
 
Oskar II.
 
 
 
 
 
 
Joséphine de Beauharnais mladší
 
 
Gustav V.
 
 
 
 
 
 
Vilém Nasavský
 
 
Žofie Nasavská
 
 
 
 
 
 
Pavlína Württemberská
 
 
Gustav VI. Adolf
 
 
 
 
 
 
Leopold I. Bádenský
 
 
Fridrich I. Bádenský
 
 
 
 
 
 
Žofie Vilemína Švédská
 
 
Viktorie Bádenská
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Pruský
 
 
Luisa Pruská
 
 
 
 
 
 
Augusta Sasko-Výmarská
 
'Ingrid Švédská'
 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
Artur Sasko-Koburský
 
 
 
 
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
Viktorie I.
 
 
 
 
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
Margareta z Connaughtu
 
 
 
 
 
 
Karel Pruský
 
 
Fridrich Karel Pruský
 
 
 
 
 
 
Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská
 
 
Luisa Markéta Pruská
 
 
 
 
 
 
Leopold IV. Anhaltský
 
 
Marie Anna Anhaltsko-Desavská
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Vilemína Pruská
 

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Dánská královna
Předchůdce:
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
19471972
Ingrid Švédská
Nástupce:
(princ manžel)
Henri de Laborde de Monpezat
Titulární vévodkyně šlesvicko-holštýnská
(spory o titul)
Předchůdce:
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
(Marie Melita Hohenlohe-Langenburská)
19471972
Marie Melita z Hohenlohe, do r. 1965
Marie Alice ze Schaumburg-Lippe, od r. 1965
Ingrid Švédská
Nástupce:
Marie Alice ze Schaumburg-Lippe