Přeskočit na obsah

Jiří Eliáš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří Eliáš
Základní informace
Narození22. srpna 1908
Ostrava, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. května 1960 (ve věku 51 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníklavírista, hudební skladatel, dirigent a sbormistr
Nástrojeklavír
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Eliáš (22. srpna 1908 Ostrava[1]16. května 1960 Praha), byl český klavírista a hudební skladatel.

Jiří Eliáš byl synem obrozeneckého spisovatele Rudolfa Eliáše. Vystudoval reálku v Ostravě a pokračoval na technice a na přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Od roku 1930 studoval na Karlově univerzitě v Praze hudební vědu a estetiku. Souběžně se věnoval hře na klavír. Jeho učiteli byli v Brně Ludvík Kundera a v Praze Vilém Kurz. Skladbu studoval v Ostravě u Františka Hradila.

Stal se úspěšným koncertním klavíristou, účinkoval nejen v českých zemích, ale i v zahraničí. Do 2. světové války často i pohostinsky dirigoval symfonické orchestry. Založil, a v letech 19361939 i řídil, Hořovický dětský sbor, který se stal velmi známým zejména díky mnoha rozhlasovým a gramofonovým nahrávkám. Uplatnil se i ve filmu, většinou v menších rolích klavíristů.

Vzpomínku na jeho působení jako klavíristy ve vinárně na Slovanském ostrově v první polovině 50. let zařadil do úvodu své knižní prvotiny Jiří Černý.[2]

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Scénické dílo

[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální hudba

[editovat | editovat zdroj]
  • Hodonská balada pro tenor, smíšený sbor a orchestr (1923)
  • Tonio Kröger, symfonický melodram (podle Thomase Manna – 1937)
  • Nedej zahynouti, kantáta (1938)
  • Šarišská rapsódie pro klavír a orchestr (1951)
  • Rudé květy, cyklus písní pro vyšší hlas a klavír (1931)
  • Osm národních písní pro zpěv a klavír (1939)
  • Lidové písně moravské pro zpěv a klavír (1939)

Klavírní skladby

[editovat | editovat zdroj]
  • Slezská suita (1926)
  • Tři slezské tance (1929)

Řada drobnějších klavírních skladeb zůstala v rukopise.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Slezská Ostrava
  2. ČERNÝ, Jiří. Zpěváci bez konzervatoře. Praha: Československý spisovatel, 1966. 195 s. S. 5–6. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]