Přeskočit na obsah

Josef Arnošt z Waldstein-Wartenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Arnošt z Waldstein-Wartenbergu
23. majitel valdštejnského seniorátu Třebíč
Ve funkci:
3. června 1876 – 21. července 1903
PředchůdceJan Nepomuk z Waldstein-Wartenbergu
NástupceArnošt František z Waldstein-Wartenbergu
Doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady
Ve funkci:
10. prosince 1872 – 21. července 1903
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. komoří
Ve funkci:
1854 – 21. července 1903
PanovníkFrantišek Josef I.

Narození22. září 1824
Šťáhlavy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. července 1903 (ve věku 78 let)
Třebíč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeKristián Vincenc z Waldstein-Wartenbergu (1794–1858) a Marie Františka z Thun-Hohensteinu (1793–1861)
PříbuzníGabriela z Valdštejna-Wartenbergu a Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu (sourozenci)
Profesevoják a politik
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Arnošt hrabě z Waldstein-Wartenbergu nebo též z Valdštejna-Vartenberka (německy Joseph Ernst Graf von Waldstein-Wartenberg; 22. září 1824 Šťáhlavy21. července 1903 Třebíč) byl český šlechtic z mnichovohradišťské linie rodu Valdštejnů. Od mládí sloužil v armádě převážně u jezdectva, zúčastnil se několika válek a dosáhl hodnosti polního podmaršála. Byl majitelem velkostatku Třebíč, kde trvale žil od roku 1876.

Zámek Třebíč, sídlo Josefa Arnošta z Valdštejna 1876–1903

Narodil se jako syn hraběte Kristiána Vincence z Valdštejna (1794–1858) a jeho manželky hraběnky Marie Františky z Thun-Hohensteinu (1793–1861).[1][2] Měl staršího bratra Arnošta Františka (1821–1904) a mladší sestru Gabrielu (1827–1890), provdanou za česko-francouzského knížete a důstojníka Artura Karla z Rohanu (1826–1885).

V roce 1844 vstoupil jako kadet do 8. pluku kyrysníků, ještě téhož roku byl povýšen na poručíka. V roce 1846 se stal nadporučíkem u 3. pluku hulánů arcivévody Karla. V roce 1848 se jako nadporučík pluku hulánů arcivévody Karla zúčastnil bojů v Itálii, kde utrpěl střelné zranění. V roce 1849 se stal rytmistrem a následně byl přeložen ke 4., později k 8. pluku husarů.

V roce 1856 získal hodnost majora a císařského pobočníka.[3] V roce 1859 se stal podplukovníkem a ve válce se Sardinií bojoval v bitvě u Solferina. Ještě v témže roce byl povýšen na plukovníka a velícího důstojníka 3. pluku hulánů arcivévody Karla.[4]

V prusko-rakouské válce vedl v bitvě u Hradce 3. pluk hulánů opakované útoky proti nepříteli. Při stahování vojska přes Moravu tento pluk vytvořil předvoj 8. armádního sboru. V únoru 1867 dosáhl hodnosti generálmajora[5] a stal se velitelem jezdecké brigády v Budapešti.[6] V roce 1869 odešel na dlouhodobou dovolenou a formálně byl penzionován k datu 19. března 1873 s hodností titulárního polního podmaršála.[7]

Za svou účast v prusko-rakouské válce získal Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací (1866). V Itálii byl nositelem sicilského Řádu Františka I. a toskánského Vojenského záslužného řádu. Byl též čestným rytířem Maltézského řádu.[8][9] V roce 1854 byl jmenován c. k. komořím[10] a od roku 1872 byl doživotním členem panské sněmovny v rakouské říšské radě.[11]

Od roku 1876 byl majitelem velkostatku Třebíč s rozlohou přes 4 000 hektarů.[12] Třebíč měla statut seniorátního fideikomisu, to znamená, že majitelem byl vždy nejstarší příslušník rodu Valdštejnů. Přestože měl Josef Arnošt staršího bratra, zdědil velkostatek po Janu Nepomukovi z Valdštejna (1809–1876) a vlastnil je do svého úmrtí.[13][14] Trvale žil na zámku v Třebíči a pořádal zde hony, na které zval vybranou společnost z okolí. V roce 1881 byl jmenován čestným členem obecního výboru města.[15]

  1. Rodokmen Valdštejnů na webu euweb.cz dostupné online
  2. Genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser auf das Jahr 1828; Gotha, 1828; s. 231 dostupné online
  3. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1858; Vídeň, 1858; s. 642 dostupné online
  4. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 102 dostupné online
  5. Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1868; Vídeň, 1868; s. 163 dostupné online
  6. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 123 dostupné online
  7. Služební postup Josefa Arnošta z Valdštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 196 dostupné online
  8. Přehled řádů a vyznamenání Josefa Arnošta z Valdštejna in: Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 104 dostupné online
  9. SCHEURING, Nikolai: Liste der Ehrenritter des Johanniterorden 1853–1918; 2021 dostupné online
  10. Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1856; Vídeň, 1856; s. 99 dostupné online
  11. Přehled členů Panské sněmovny in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1876; Vídeň, 1875; s. 234 dostupné online
  12. Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien 1899; Brno, 1899; s. 186–188 dostupné online
  13. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1903; Gotha, 1903; s. 939 dostupné online
  14. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 7. díl; Praha, 2008; s. 672 ISBN 978-80-7277-041-0
  15. BEČKOVÁ, Jana: Valdštejnové a Třebíč. Historie starobylého českého rodu na třebíčském panství.; Muzeum Vysočiny Třebíč, 2008; s. 49–50, 98 ISBN 978-80-86894-10-2

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Thürheim (Andreas). Gedenkblätter aus der Kriegsgeschichte der c. k. österreichischen Armee (Wien und Teschen 1882, Bd. II, S. 157, 283 und 498

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]