Přeskočit na obsah

Julie von Hauke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Julie von Hauke
Narození12. listopadu 1825
Varšava
Úmrtí19. září 1895 (ve věku 69 let)
Schloss Heiligenberg
Příčina úmrtínemoc
Alma materJekatěrininský institut
Povolánídvorní dáma
OceněníŘád sv. Kateřiny
Order of Theresa
Nábož. vyznáníluteránství (od 1875)
katolicismus
ChoťAlexandr Hesensko-Darmstadtský (1851–1888)[1]
DětiJindřich z Battenberku
Louis Battenberg
Marie z Battenberku
Alexandr I. Bulharský
František Josef Battenberský
RodičeJohn Maurice Hauke a Sophie Lafontaine
RodHaukeové a Battenbergové
PříbuzníMaurice Napoleon Hauke (sourozenec)
Viktorie z Battenbergu, Alexandr Mountbatten, 1. markýz z Carisbrooke, Mořic z Battenbergu a Leopold Mountbatten[2] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julie Teresa von Hauke (plným německým jménem Julia Teresa Salomea Hauke, 12. listopadu 1825, Varšava19. září 1895, zámek Heiligenberg) byla manželka Alexandra Hesensko-Darmstadtského (1823-1888), matka knížete Alexandra I. Bulharského a předek královských rodin Španělska a Velké Británie.

Narodila se jako dcera hraběte Hanse Moritze von Hauke (17751830) a jeho manželky Sophie (rozené Lafontaine). Její otec byl profesionální německý voják, který bojoval v Napoleonově vojsku v Rakousku, Itálii, Německu a Španělsku. Později přešel pod jinou vlajku a spojil se s Rusy. Car Mikuláš I. uznal jeho zásluhy a vyslal ho jako svého legáta na ministerstvo války do Kongresového Polska, povýšiv ho současně do šlechtického stavu na hraběte.

Za revoluce v roce 1830 v Polsku, během Listopadového povstání, velkokníže Konstantin Pavlovič, polský místokrál de facto, nařídil ústup, ale hrabě Hauke zemřel, byv zasažen na varšavské ulici výstřelem nějakého kadeta. Jeho manželka zemřela záhy po něm a jejich děti zůstaly pod poručnictvím cara.

Sloužila jako dvorní dáma carevny Marie Alexandrovny, manželky cara Alexandra II. a sestry prince Alexandra Hesensko-Darmstadtského, do něhož se zamilovala při jeho návštěvě u sestry. Car nesouhlasil s vztahem svého švagra s touto obyčejnou dvorní dámou (třebaže jeho původ, stejně jako původ carevny, byl spojen se skandálem – jejich biologickým otcem nebyl manžel jejich matky Vilemíny Bádenské Ludvík II. Hesenský, ale její milenec, baron August Ludwig von Senarclens-Grancy; Ludvík však obě děti ve snaze zabránit skandálu uznal za svoje) – bylo nepředstavitelné, že by osoba blízká carské rodině vstoupila v manželství s obyčejnou hraběnkou. Gothajský almanach, soubor genealogických příruček evropských panovnických a šlechtických rodů, byl v tomto směru (tj. ohledně charakteru manželských svazků) zcela nesmlouvavý. Alexandr odjel do Anglie ujasnit si svou budoucnost a vrátil se do Ruska rozhodnut: s Julií utekli do Vratislavi v Dolním Slezsku, kde v 28. října roku 1851 uzavřeli v reformovaném kostele manželství.

Manželství bylo ovšem považováno za morganatické, neboť Julie nebyla rovného postavení se svým manželem. Proto byly jejich děti vyloučeny z následnictví hesensko-darmstadtského trůnu a dostaly jméno po své matce, již bratr jejího manžela, velkovévoda Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský, jmenoval roku 1851 hraběnkou z Battenbergu, v roce 1858 ji pak povýšil na dědičnou kněžnu z Battenbergu. Děti Julie a Alexandra byly rovněž povýšeny na knížata; tak se jméno Battenberg stalo součástí hesenského panovnického domu.

V roce 1875 konvertovala od katolictví k luteránství.

Z manželství vzešlo pět dětí, které zdědily titul a jméno po své matce:

Přes všechny výše uvedené skandály byla rodina Battenbergů akceptována evropskou šlechtou a její příslušníci se včlenili do nejvýznamnějších evropských panovnických domů. Mezi potomky rodiny náleželi a náleží např.:

Nejstarší syn Alexandra a Julie, Ludvík z Battenbergu, který se oženil s vnučkou britské královny Viktorie, si za 1. světové války v důsledku protiněmeckých nálad ve veřejnosti změnil jméno na jeho anglickou podobu Mountbatten, stejně jako jeho vnuci, princ Henri a princezna Beatrix.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julia de Hauke na španělské Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]