Přeskočit na obsah

Kozlov (vojenský újezd Hradiště)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kozlov
Pozůstatek božích muk ze zaniklého Kozlova, umístěný v Lapidáriu zaniklých obcí Doupovských hor ve Vintířově
Pozůstatek božích muk ze zaniklého Kozlova, umístěný v Lapidáriu zaniklých obcí Doupovských hor ve Vintířově
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíDoupov u Hradiště a Žďár u Hradiště
Kozlov
Kozlov
Další údaje
Zaniklé obce.cz36
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kozlov (německy Koslau) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradištěokrese Karlovy Vary. Ležela v Doupovských horách asi 13,5 kilometru jihozápadně od Kadaně v nadmořské výšce okolo 550 metrů.[1]

Název vesnice je odvozen z příjmení Kozel ve významu Kozlův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Kozlow (1402), w Kozlowie (1544), Kaslau (1563), Gußlau nebo kozlov (1642), Goßslau (1736), Koßlau (1785) nebo Koslau a Koslow (1847).[2]

První písemná zmínka o Kozlovu je z roku 1402,[2] ale německojazyčná vlastivědná literatura z první čtvrtiny dvacátého století uvádí také rok 1398, kdy měla vesnice patřit jakémusi Kozlovi. Do první poloviny šestnáctého století Kozlov patřil ke žďárskému panství, ale roku 1546 většinu vsi koupil Hugo z Leisneku a připojil ji k Doupovu.[3]

Roku 1625 se ve vesnicích na Doupovsku rozšířil mor, na který v Kozlově zemřelo sedmnáct lidí. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žili dva sedláci příslušní ke žďárskému panství a šest sedláků, dva chalupníci a dva poddaní bez pozemků u doupovského panství. Jeden z chalupníků pracoval jako sklenář a jeden bezzemek jako tkadlec. Na polích se pěstovalo žito, ale hlavním zdrojem obživy býval chov dobytka a výroba šindelů nebo sudoviny ze dřeva nakupovaného ve vrchnostenských lesích. Výrobky se poté prodávaly v Žatci a Lounech.[3]

Rozdělení vesnice mezi Doupov a Žďár zůstalo až do zrušení poddanství. K vesnici v té době patřila také zemědělská usedlost Glasserhaus, která stávala asi půl hodiny chůze na západ od vsi. Po zrušení patrimoniální správy se Kozlov stal roku 1850 obcí, ale už v roce 1868 byl osadou obce Oleška. Po první světové válce ve vsi fungovaly dva hostince, obchod se zeleninou, obchod s máslem a trafika. Řemeslo provozovali švec a truhlář. Ke Kozlovu patřila i samota Hauensteiner vzdálená 1,7 kilometru severozápadně od vesnice. Vysídlením Němců se počet obyvatel snížil ze 119 v roce 1930 na 39 v roce 1947.[3]

Kozlov zanikl vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během první etapy rušení sídel. Vesnice byla úředně zrušena 15. června 1953.[3]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Kozlov stával na rozhraní katastrálních území Doupov u Hradiště a Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi 3,5 kilometru severozápadně od Doupova a osm kilometrů jižně od Oslovic. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 550 metrů v údolí Kozlovského potoka, který se vlévá do Liboce. Oblast leží v centrální části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[4] Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[5] Původní katastrální území vesnice měřilo 257 hektarů.[3]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Kozlov stál v mírně teplé oblasti MT3,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 160–160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 136 obyvatel (z toho 63 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 119 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 136 165 142 146 142 136 119 35
Domy 22 24 25 25 25 26 26 19
  1. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-03]. Dostupné online. 
  2. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 349. 
  3. a b c d e BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Kozlov, s. 16–17. 
  4. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
  5. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
  6. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Kozlov – Koslau, s. 36. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]