Přeskočit na obsah

Ktiš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ktiš
Pohled na obec od jihu
Pohled na obec od jihu
Znak obce KtišVlajka obce Ktiš
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPrachatice
Obec s rozšířenou působnostíPrachatice
(správní obvod)
OkresPrachatice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel470 (2024)[1]
Rozloha38,78 km²[2]
Nadmořská výška762 m n. m.
PSČ383 01, 384 03, 384 04
Počet domů159 (2021)[3]
Počet částí obce9
Počet k. ú.6
Počet ZSJ11
Kontakt
Adresa obecního úřaduKtiš 11
384 03 Ktiš
ktis@ktis.cz
StarostkaIlona Mikešová
Oficiální web: www.ktis.cz
Ktiš
Ktiš
Další údaje
Kód obce550329
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Ktiš (německy Tisch)[4] se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský.[pozn. 1] Žije zde 470[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1310, kdy je zde připomínána plebánie.[5] V roce 1420 byla Oldřichem z Rožmberka připojena k českokrumlovskému panství. Od konce třicetileté války zde bylo usídleno německé obyvatelstvo, jak dosvědčuje také vzhled některých stavení na návsi s typicky německou, resp. rakouskou architekturou. Na konci 18. století působil v tomto německém prostředí český obrozenecký básník a překladatel Antonín Jaroslav Puchmajer jako kaplan a posléze farář.[6] V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.[4] Po 2. světové válce zanikly osady Křižovice, Ktišky, Mackova Lhota, Ostrá Hora, Rovence a Sádlno.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]
Panoramatický snímek centra obce
ukázat jako 360° panorama

Mezi Ktiší a Smědčí (800 m od Ktiše) se nachází jediné ložisko granátických migmatitů v Evropské unii.[7] V lomu se těžilo v 90. letech 20. století, pak však těžba ustala. V roce 2010 si firma Garnet Group nechala zpracovat studii, podle níž má ložisko 817 tisíc m³ zásob a plocha dobývacího prostoru umožňuje vytěžit 470 tisíc m³.[7] Při roční těžbě 50 tisíc t by životnost ložiska byla 27 let. Nerost, který se používá v průmyslu jako brusivo, by se na místě nahrubo nadrtil a odvezl k dalšímu zpracování. O povolení těžby měli rozhodovat obyvatelé Ktiše v referendu v roce 2011.[7] Dne 12. prosince 2012 pak bylo správní řízení o povolení hornické činnosti v dobývacím prostoru Ktiš zastaveno.[8] V okolí Ktiše se vyskytuje přísně chráněný tis červený (Taxus baccata), který lze spatřit i v obci samotné pod hřbitovem.[9]

Přírodní rezervace

[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka

[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

V Ktiši se nachází datacentrum společnosti FORPSI. Budova má kapacitu přes 5000 fyzických serverů a je postavena z armovaného betonu. Datacentrum je možné po rezervaci navštívit.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
  1. Zlatá Ktiš je název splavovací nádrže (klauzury) v Novohradských horách a zaniklé osady na území obce Pohorská Ves.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 11. 
  5. a b Římskokatolická farnost Ktiš [online]. [cit. 2020-01-21]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. PECKA, Josef. Toulání Šumavou a Pošumavím s profesionálním průvodcem Josefem Peckou. Plzeň: Starý most, 2018. 287 s. ISBN 978-8087338-85-8. S. 256. 
  7. a b c JANOUŠ, Václav. Víska na Prachaticku zvažuje, zda povolit těžbu vzácných migmatitů. idnes.cz [online]. 13. 6. 2011 [cit. 17.6.2011]. Dostupné online. 
  8. Správní řízení o povolení hornické činnosti. www.zdravektissko.cz [online]. [cit. 2023-05-05]. Dostupné online. 
  9. PECKA, Josef. Toulání Šumavou a Pošumavím s profesionálním průvodcem Josefem Peckou. Plzeň: Starý most, 2018. 287 s. ISBN 978-80-87338-85-8. S. 256–257. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ktišsko včera a dnes: proměny času ve fotografiích : Březovík, Dobročkov, Ktiš, Mackova Lhota, Miletínky, Smědeč, Smědeček, Tisovka: Historický spolek Bartoloměj, [2010]. 165 s.
  • PAVLÍČKO, Alois. Ktišsko a jeho příroda. In: Zlatá stezka. 2009, 16, s. 367-378.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]