Přeskočit na obsah

Kyselina chloristá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kyselina chloristá
Obecné
Systematický názevKyselina chloristá
Anglický názevPerchloric acid
Německý názevPerchlorsäure
Sumární vzorecHClO4
VzhledBezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS7601-90-3
SMILESOCl(=O)(=O)=O
Číslo RTECSSC7500000
Vlastnosti
Molární hmotnost100,459 g/mol
Teplota tání−101,6 °C
Teplota varu39 °C (7,47 kPa)
Hustota1,768 g/cm3 (20 °C)
1,764 g/cm3 (22 °C)
Disociační konstanta pKa−10
Rozpustnost ve voděNeomezitelně mísitelná
Struktura
Koordinační geometriečtyřstěnná
Tvar molekulyčtyřstěn
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−40,6 kJ/mol (pevná látka)
−129,4 kJ/mol (roztok)
Entalpie tání ΔHt69 J/g
Entalpie varu ΔHv398 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp−885 J/g
Standardní molární entropie S°188 JK−1mol−1 (pevná látka)
182 JK−1mol−1 (roztok)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°84,3 kJ/mol (pevná látka)
−8,62 kJ/mol (roztok)
Izobarické měrné teplo cp1,199 JK−1mol−1
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR5, R8, R35
S-větyS1/2, S23, S26, S36, S45
NFPA 704
0
3
3
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina chloristá HClO4 je jednou z nejsilnějších kyselin. Vyrábí se obvykle elektrochemickou oxidací chlorečnanů a komerčně se distribuuje jako vodný roztok o koncentraci přibližně 70 %, který je prakticky neomezeně stálý.

Ve zředěných roztocích se kyselina chloristá chová pouze jako velmi silná kyselina. V koncentrovaném stavu a za horka je ovšem mimořádně silným oxidačním prostředkem, využívaným např. k rozkladům stálých organických polymerů (polystyren, PVC). Doporučuje se však, aby uvedené reakce prováděl pouze zkušený chemik, protože při nich hrozí nebezpečí exploze. Zároveň je známo, že organické látky (např. dřevěné součásti laboratorních digestoří) mohou po dlouhodobém styku s parami kyseliny chloristé nebo oxidu chloristého samovolně explodovat.

Velká většina solí kyseliny chloristé – chloristanů – jsou sloučeniny velmi dobře rozpustné ve vodě. Výjimku tvoří chloristan draselný KClO4, chloristan rubidný RbClO4, chloristan cesný CsClO4 a chloristan amonný (NH4)ClO4. V analytické chemii slouží tento jev k důkazu nebo separaci uvedených kationtů.

  1. a b Perchloric acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Ammonium perchlorate – Rocketology: NASA’s Space Launch System. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]