Přeskočit na obsah

Monokarpie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jednoletá monokarpická rostlina – mák vlčí
Víceletá monokarpická rostlina – listoklasec bambusovitý

Monokarpie je vlastnost rostliny vyklíčit, vykvést a vytvořit plody (semena) pouze jednou ve svém životě a poté odumřít. Tento svůj úkol může rostlina splnit v jednom roce, ve dvou či třech létech nebo až za dobu několika desetiletí (např. druh listoklasec bambusovitý Phyllostachys reticulata). Uhynutí rostliny není způsobeno samotným kvetením, ale zásadní změnou v koloběhu živin, kdy vytvořením květů, plodů a semen odčerpá z kořenů a listů všechny zásobní zdroje energie.

Monokarpické rostliny též bývají nazývány hapaxantní nebo haplobiotické, kde první části složenin „hapax“ a „haplo“ značí jednou či jednoduchý.

Rozdělení

[editovat | editovat zdroj]

Monokarpii vykazují tyto typy rostlin:

  • Jednoleté (monocyklické) – (jednoletky, letničky) životní cyklus trvá jen jedno vegetační období. Během něho ze semen vyklíčí, vytvoří vegetační orgány, potom orgány reprodukční a po jejich opylení se vytvoří plody se semeny a rostliny následně uhynou. Jsou to např. některé druhy obilnin (kukuřice setá, rýže setá) nebo slunečnice roční, hrách setý, fazol obecný, meloun cukrový, mák setý, len setý a okrasné rostliny zvané letničky. Tyto rostliny jsou nejvíce přizpůsobené na pravidelná nepříznivá období (mráz, sucho), která přežívají ve stadiu semen. S ohledem na rozdílnou odolnost semen a dobu životaschopnosti mohou rostliny takto bezpečně přečkat různě dlouhé a k životu rozličně nepříznivé etapy.
  • Víceleté (polycyklické) – jsou to rostliny, jejichž životní cyklus trvá v závislosti na okolnostech několik let až desetiletí. V prvém roce vyklíčí, pak u nich po několik let vznikají vegetační a reprodukční orgány a teprve v posledním roce života vykvete, vyvinou se semena a rostlina uhyne. Příkladem jsou např. agáve sisalová či puja Raimondova.

Polykarpie

[editovat | editovat zdroj]

Opakem monokarpie je polykarpie. Polykarpické rostliny, nazývané též trvalky, nebo dřeviny (stromy a keře), plodí za život vícekrát. Období nepříznivé pro růst přečkají vytvořením zásobního orgánu hlízy, cibule, kořene, oddenku nebo turionu, případně jen shodí listy.[1][2][3][4][5]

  1. Ilustrovaný encyklopedický slovník. Svazek 2. Praha: ACADEMIA, Čs. Akademie věd, 1981. 3 svazky (976 s.). S. 567. 
  2. Akademický slovník cizích slov. Praha: ACADEMIA, Čs. Akademie věd České republiky, 1998. 834 s. ISBN 80-200-0607-9. 
  3. Všeobecná encyklopedie. Praha: Diderot, 2002. 8 svazků (3.859 s.). ISBN 80-86613-00-3. 
  4. OPLETAL, Lubomír; KOULA, Václav. Daidalea: Životnost rostlin a jejich habitus [online]. FF v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  5. Herbář Wendys: Rostlina monokarpická [online]. Botanika Wendys.cz, Zdeněk Pazdera, Miličín [cit. 2020-05-09]. Dostupné online.