Přeskočit na obsah

Mordvinské jazyky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mordvinské jazyky
Rozšířeníjihozápadní Rusko
Počet mluvčíchasi 1 200 000
Počet jazyků2
Klasifikace
Dělení

Mordvinské jazyky (rusky мордовские языки, "mordovskije jazyki") patří do finsko-volžské skupiny ugrofinských jazyků z uralské jazykové rodiny. Zahrnuje dva úzce příbuzné jazyky, erzju a mokšu. Vzhledem k rozdílům ve fonologii, slovní zásobě a gramatice si nejsou erzja a mokša navzájem srozumitelné, proto se při komunikaci mezi těmito jazykovými skupinami často používá ruština.[1]

Oba jazyky mají svoji vlastní spisovnou formu. Erzjanský spisovný jazyk byl vytvořen v roce 1922 a mokšský v roce 1923.[2]

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Mordvinské jazyky si udržují mnoho charakteristik již od ugrofinského prajazyka. Schází v nich předpony, místo předložek používají záložky (postpozice), přívlastek jména stojí vždy před daným jménem. Přívlastky se také neshodují se jménem v pádě ani čísle. Např. erzjansky:

  • од кудо / od kudo – nový dům
  • од кудот / od kudot – nové domy
  • од кудосо / od kudoso – v novém domě

V mordvinských jazycích podléhají slova také vokálové harmonii.

Poslední průzkumy jazykovědců prokázaly komparativní metodou, že mordvinské jazyky mají blíže k baltofinským jazykům než k marijštině. Ze srovnání též vyplynulo, že si jsou mokša i erzja oproti předchozím tvrzením, založeným v sovětské politice divide et impera, srozumitelné zhruba v 90 procentech. Jde vlastně o dva jazyky či regiolekty jediného národa. Ukázkou této metody je např. srovnání číslovek od 1 do 10:

marijština mokša erzja finština
1 ик(те) / ik(te) фкя / fkja вейке / vejke yksi
2 кок(ыт) / kok(yt) кафта / kafta кавто / kavto kaksi
3 кум(ыт) / kum(yt) колма / kolma колмо / kolmo kolme
4 ныл(ыт) / nyl(yt) ниле / nile ниле / nile neljä
5 вич (визыт) / vič (vizyt) вете / vete вете /vete viisi
6 куд(ыт) / kud(yt) кота / kota кото / koto kuusi
7 шым(ыт) / šym(yt) сисем / sisem сисем / sisem seitsemän
8 кандаш(е) / kandam(e) кафкса / kafksa кавксо / kavkso kahdeksan
9 индеш(е) / indem(e) вейхкса / vejchksa вейксэ / vejkce yhdeksän
10 лу / lu кемонь / kemon' кемень / kemen' kymmenen

Vlivem ruského jazyka se v mordvinských jazycích objevily nové souhlásky ф / f a х / ch.

Pro oba mordvinské jazyky je charakteristické dvojí skloňování podstatných jmen. Vedle skloňování neurčitého existuje také tzv. skloňování určité neboli ukazovací, které plní funkci určitého členu známého z jiných jazyků.

  1. MINAHAN, James. One Europe, Many Nations. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2000. "Mordvin+language" Dostupné online. ISBN 9780313309847. S. A489. 
  2. WIXMAN, Ronald. The Peoples of the USSR. [s.l.]: M. E. Sharpe, 1984. Dostupné online. ISBN 9780873325066. S. A137.