Olbram Zoubek

Olbram Zoubek
Narození	21. dubna 1926 Praha Československo Československo
Úmrtí	15. června 2017 (ve věku 91 let) Praha Česko Česko
Místo pohřbení	rozptýlen v Praze a Litomyšli
Vzdělání	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (prof. J. Wagner)
Povolání	sochař
Manžel(ka)	Eva Kmentová
Partner(ka)	Eva Kmentová, Marie Edlmanová
Děti	Polana Bregantová, Jasan Zoubek, Eva Zoubková
Příbuzní	Michal Bregant (zeť)[1]
Významná díla	Pomník obětem komunismu
Ocenění	medaile Za zásluhy 1. stupně, 1996 Rytíř české kultury (2015)
Webová stránka	www.artlist.cz/olbram-zoubek-929/
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olbram Zoubek (21. dubna 1926 Praha – 15. června 2017 Praha^[2]) byl český sochař, který se výrazným způsobem zasloužil o rozvoj české architektonické plastiky, jeden z nejvýznamnějších českých sochařů druhé poloviny 20. století.

Olbram Zoubek se narodil v Praze 21. dubna 1926. Při výběru křestního jména byli rodiče ovlivněni novelou o biskupovi z pražského rodu Olbramů. Obecnou školu navštěvoval v letech 1932–1937 na Žižkově v Palackého ulici (nyní Vlkova), reálku pak v letech 1937–1945 na Sladkovského náměstí na Žižkově. Od sexty navštěvoval nepovinné modelování u profesora Miroslava Kužela. V době 2. světové války byl v letech 1944–1945 totálně nasazen v podniku Wegena v Praze na Letné. Ve dnech 5. až 11. května 1945 se aktivně účastnil Pražského povstání.^[3]

Hlásil se na AVU v Praze, ale nebyl přijat, proto absolvoval kamenosochařskou praxi u sochaře Otakara Velínského v Praze. V letech 1945–1952, po úspěšném složení zkoušek, studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora Josefa Wagnera.

V letech 1948–1950 absolvoval základní vojenskou službu v posádkách měst Košice, Rožňava, Šafárikovo a Frýdek-Místek. V roce 1951 se začal věnovat restaurátorské praxi, ke které získal průpravu u profesora Josefa Wagnera. Specializoval se na renesanční sgrafito a kamennou plastiku. V roce 1951 též uzavřel sňatek se spolužačkou, sochařkou Evou Kmentovou. V roce 1954 se jim narodila dcera Polana a v roce 1956 syn Jasan, který se stal též sochařem. V roce 1980 jeho první manželka Eva zemřela. V roce 1981 se oženil s Marií Edlmanovou a rok na to se jim narodila dcera Eva (1982). Střídavě žil v Praze a v Litomyšli, kde je také zapsán jako čestný občan.

Stal se členem Unie výtvarných umělců, skupiny Trasa a Nové skupiny, byl též členem Umělecké besedy. Zoubek je autorem posmrtné masky Jana Palacha a náhrobní desky Palachova hrobu na Olšanských hřbitovech (1970), kterou komunistický režim vzápětí nechal odstranit.^[4] Jeho pamětní deska Jana Palacha na budově Filozofické fakulty v Praze a Pomník obětem komunismu na Petříně vznikly až po roce 1989. V letech 1974 až 1991 restauroval jako režimu nepohodlný umělec, který nemohl sám vystavovat, sgrafita na zámku v Litomyšli. Do týmu si vybral Stanislava Podhrázského, Václava Boštíka a Zdeňka Palcra.

V roce 1996 byl oceněn státním vyznamenáním Medailí Za zásluhy I. stupně. Jeho dosud největší retrospektivní výstava čítající okolo 300 exponátů se uskutečnila 29. listopadu 2013 až 30. března 2014 v Jízdárně Pražského hradu.^[5] Zemřel roku 2017, polovina jeho popela byla rozptýlena v Praze na Olšanech a druhá polovina v Litomyšli.

• 2015: Rytíř české kultury – ocenění a titul Ministerstva kultury ČR (předáno ministrem kultury Danielem Hermanem)^[6]

• Galerie hl. města Prahy
• Galerie výtvarného umění Litomyšl
• Muzeum umění a designu Benešov
• Národní galerie v Praze

poslední:

• 2017 Olbram Zoubek - sochy, Galerie Klenová Klatovy^[7]
• 2022 Kmentová-Zoubek: Lidská důstojnost, Museum Kampa, Praha

• 
  Olbram Zoubek, St. Margarethen (1966)
• 
  Sochy Olbrama Zoubka v klášterní zahradě v Litomyšli
• 
  Pomník obětem komunismu na Petříně
• 
  Pamětní deska Jana Palacha podle posmrtné masky zhotovené Olbramem Zoubkem
• 
  Den ze sousoší na pražském Jižním Městě
• 
  Pomník Milady Horákové před Evangelickým kostelem v Praze na Smíchově
• 
  Památník kroměřížským obětem holokaustu v místě bývalé synagogy
• 
  Hrob Jana Zajíce
• 
  Socha Vítěz před telefonní ústřednou v Praze-Dejvicích
• 
  Pedagogové a studenti / Lidé na VŠB - Technické univerzitě Ostrava
• 
  Bronzová socha „Povzbuzení“ připravená k předání v rámci Ceny Olgy Havlové (za rok 2020)
• 
  Farář Josef Toufar, poslední velká socha O.Zoubka. Umístěná v kostele svatého Víta v Zahrádce (okres.Havlíčkův Brod)

• Olbram Zoubek: Nad mraky je nebe vždy modré – tiskovina vydaná při příležitosti prodejní výstavy soch, plastik a reliéfních tisků k 75. narozeninám autora.
• Hynek Glos, Petr Vizina, Stará garda, nakl. Argo, Praha 2016, s. 184-189, ISBN 978-80-257-1881-0

• Seznam soch a reliéfů Olbrama Zoubka
• Sochy Pedagogové a studenti
• Pomník obětem komunismu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Olbram Zoubek na Wikimedia Commons
• Osoba Olbram Zoubek ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Olbram Zoubek
• Olbram Zoubek v informačním systému abART
• Olbram Zoubek
• Cesta kolem zámku s Olbramem Zoubkem dokument o sgrafitech zámku v Litomyšli
• Výstava v Jízdárně Pražského hradu, 2013
• Olbram Zoubek v Jízdárně Pražského hradu Archivováno 9. 2. 2018 na Wayback Machine.
• Olbram Zoubek, Výtvarnické konfese, 26 min., Česká televize 2010, režie Petr Skala
• Život a světlo Olbrama Zoubka, TV Noe 2017
• ČRO Vltava 25.2.2013, M. Kampa
• ČRO Vltava 29.8.2012: rozhovor s OZ
• Díla Olbrama Zoubka
• Olbram Zoubek na portálu Paměť národa
• Artia - prodaná díla Olbrama Zoubka
• Sběratel Olbrama Zoubka