Přeskočit na obsah

Oxid nikelnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oxid nikelnatý
Obecné
Systematický názevOxid nikelnatý
Anglický názevNickel(II) oxide
Německý názevNickel(II)-oxid
Sumární vzorecNiO
Vzhledšedozelený prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS1313-99-1
PubChem14805
Číslo RTECSQR8400000
Vlastnosti
Molární hmotnost74,692 8 g/mol
Teplota tání1970 °C
Hustota6,67 g/cm3
Index lomunD=2,181 8
nLi=2,37
Tvrdost5,5
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
kyseliny
roztok amonné soli
Struktura
Krystalová strukturakubická plošně centrovaná
Hrana krystalové mřížkya=417,7 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−239,7 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt678 J/g
Standardní molární entropie S°38,0 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−211,6 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,593 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR49, R43, R53
S-větyS53, S45, S61
NFPA 704
0
2
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid nikelnatý je jedním z oxidů niklu, který je v něm přítomen v oxidačním čísle II. NiO je šedozelená amfoterní práškovitá látka, reaguje s kyselinami za vzniku nikelnatých solí či hydroxidy (alkalických kovů) za vzniku hydroxidu či hydroxidokomplexů. V přírodě ho lze nalézt v podobě minerálu bunsenitu.

Připravit ho lze tepelným rozkladem (dehydratací) hydroxidu nikelnatého Ni(OH)2:

Ni(OH)2 → NiO + H2O

Nebo spalováním niklu v kyslíku, tato metoda ale neposkytuje čistý oxid:[2]

2 Ni + O2 → 2 NiO

  1. a b Nickel oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. S. 1425. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]