Přeskočit na obsah

Přejaté slovo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přejaté slovo (přejímka, výpůjčka) je slovo (vzácněji sousloví, idiom či celá fráze), které je převzato ze zdrojového jazyka (donoru) a začleněno do lexika přebírajícího jazyka (recipientu), aniž by bylo přeloženo. Většinou se tak činí za účelem obohacování a rozšiřování slovníku přebírajícího jazyka. Podobným případem je kalk, v tomto případě však je přejaté slovo (nebo celá fráze) při začlenění do lexika recipientu doslovně přeloženo.

Sémantické, grafické a fonetické změny

[editovat | editovat zdroj]

Přejaté slovo si může v novém jazykovém prostředí zachovat původní význam, ale mnohdy dochází k sémantickým posunům, často velmi výrazným. Přitom se může uplatnit konkretizace, zobecnění, metafora, metonymie nebo synekdocha. Příkladem značného sémantického posunu je aravacké slovo tobako, znamenající původně "trubka" či "troubel dýmky", které bylo do evropských jazyků přejato jako název rostliny tabáku.

Při přejímání dochází rovněž k fonetickým a grafickým změnám. Podoba přejatého slova je většinou více či méně přizpůsobena fonetickému systému přebírajícího jazyka. Tyto fonetické změny se v některých jazycích projevují i graficky, např. anglické jeans – české džíny, francouzské fillet – české filé aj.

Některé jazyky mají větší tendenci k přejímání cizích slov a internacionalismů (např. srbština, polština, angličtina), zatímco jiné, tzv. puristické jazyky, výpůjčky raději nahrazují tvorbou neologismů či kalků, k těm patří např. němčina, maďarština nebo čínština.

Zpětné přejetí

[editovat | editovat zdroj]

Zpětné přejetí je zvláštní případ, k němuž dojde, pokud je slovo přejato ze zdrojového jazyka do jazyka přebírajícího (recipientu), tam změněno a v této pozměněné podobě přejato do lexika původního zdrojového jazyka.

Např.:

  • české robot (z díla K. Čapka) – anglické robotic a z toho české robotický.
  • francouzské bœuf (dobytče, hovězí) – anglické beef steak a z toho francouzské bifteck.

Několikeré přejetí

[editovat | editovat zdroj]

Je případ, kdy je jedno slovo přejato do přebírajícího jazyka vícekrát v průběhu historie, mezi zdrojovým a přebírajícím jazykem obvykle stojí jeden nebo více jazyků, jejichž prostřednictvím je slovo přejato.

Např.:

  • latinské hospitale (pohostinnost) bylo do češtiny přejato poprvé ve 13. stol. prostřednictvím němčiny jako špitál, v 19. stol přes francouzštinu jako hotel a ve 20. stol přes němčinu jako hospic.
  • řecké apothéke (skladiště) bylo přejato do češtiny v 15. stol. přes latinu jako apatyka, v 19. stol. přes němčinu jako putyka a ve 20. stol. přes francouzštinu jako boutique.

Hybridní slova

[editovat | editovat zdroj]

Jsou slova, která v sobě spojují cizí a domácí lexém. Mohou být vytvořena derivací od cizího kmene pomocí domácích afixů (např. elektrárna, doktorka), nebo méně často kompozicí (kompozita a juxtapozice): elektroléčba, kávovar.

Klasifikace přejatých slov

[editovat | editovat zdroj]

Přejatá slova (slova cizího původu) lze rozdělit na zdomácnělá a cizí. U zdomácnělých slov si již mluvčí jazyka cizí původ neuvědomují, např. česká slova knedlík, pytel, škola, anglická beef, wine. Cizí slova si v jazyce uchovala původní ráz, mluvčí si uvědomují jejich cizí původ. Cizí slova lze podle frekvence v jazyce rozdělit na více skupin:

  • běžná, obecně užívaná, přecházející ke zdomácnělým, jejich pravopis je přizpůsoben fonetice recipientního jazyka: v češtině např. biftek, káva, traktor.
  • méně častá, ale obecně užívaná, např. bonsaj, plankton, voliéra.
  • internacionalismy, společná většině kulturních jazyků (obvykle z latiny, řečtiny, arabštiny), např. admirál, medicína, republika.
  • odborné a slangové termíny, např. aretovat, karburátor, stetoskop.
  • hovorová, vulgární či argotová – hlavně z němčiny, jidiš, romštiny, např. čorovat, ksicht, póvl.

Přejatá slova podle oborů a pole působnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Biologie: termíny z latiny, názvy rostlin a živočichů z mnoha jazyků, i mimoevropských.
  • Byznys a bankovnictví: termíny z angličtiny a francouzštiny, částečně z italštiny.
  • Matematika: terminologie z řečtiny, arabštiny a latiny.
  • Medicína: termíny z latiny, řečtiny, méně z arabštiny.
  • Náboženství:
    • Buddhismus a hinduismus: ze sanskrtu.
    • Islám: z arabštiny.
    • Judaismus: z hebrejštiny.
    • Křesťanství: z řečtiny, latiny, méně z hebrejštiny a aramejštiny.
  • Politologie a filozofie: většina termínů z řečtiny.
  • Technika:
    • Výpočetní technika: vesměs z angličtiny
    • Automobilismus: z angličtiny a francouzštiny
  • Umění:
    • Architektura: termíny z italštiny, francouzštiny a španělštiny.
    • Vážná hudba: termíny vesměs z italštiny.
    • Výtvarné umění: z latiny, italštiny a francouzštiny.

Přejatá slova v češtině

[editovat | editovat zdroj]

Přejatá slova tvoří podstatnou část slovní zásoby českého jazyka. Nejstarší přejímky z uralských, germánských a keltských jazyků lze datovat do praslovanského období, jsou však málo početné. Patří k nim např. některé místní názvy (Ohře, Jizera) nebo jména některých zvířat (např. bobr, velbloud). Pozdějšího data jsou latinské, řecké a hebrejské výpůjčky, související s přijetím křesťanství v 9. století (např. kostel, anděl, mnich, škola...). Velmi intenzívní byla jazyková výměna mezi češtinou a němčinou, trvající od vrcholného středověku až do 20. stol. Vrcholu dosáhla za vlády Habsburků a následné germanizace v 17.–19. století. Od 16. stol. pronikaly do češtiny výpůjčky z maďarštiny, rumunštiny (souvisejících s valašskou kolonizací), turečtiny (v době tureckých válek) a jihoslovanských jazyků. V 16.–18. stol. došlo rovněž k převzetí mnoha slov italského, později v 18.–19. stol. také francouzského původu, zejména z oboru hudební vědy, umění a architektury, gastronomie nebo módy. V době národního obrození tehdejší jazykovědci a literáti aktivně převzali množství slov z jiných slovanských jazyků, zejména z ruštiny (tzv. rusismy) a polštiny (polonismy). Méně byly využívány jazyky jihoslovanské. Druhá vlna masového přejímání z ruštiny (zahrnující hlavně politické a ekonomické termíny) je datována nástupem komunistického režimu po roce 1948. Od poloviny 20. stol. je nejvíce slov do češtiny přejímáno z angličtiny, především z odvětví sportu či technologií, zejména výpočetní techniky. Tento trend je úzce spjat s postupem globalizace.

Prostřednictvím angličtiny, španělštiny, francouzštiny a ruštiny (výjimečně i přímou cestou) byla do češtiny přejata četná slova z exotických, mimoevropských jazyků, jako jsou arabština, indické jazyky, čínština, japonština, ale také jazyky indiánské, polynézské nebo africké. Tato slova často označují reálie života v daných oblastech, názvy exotických rostlin či živočichů, výjimkou jsou sanskrt, hebrejština a zejména arabština, z nichž pocházejí i některé internacionalismy.

Příklady přejatých slov v češtině

[editovat | editovat zdroj]

Výpůjčky z jazyků východní Asie

[editovat | editovat zdroj]

Výpůjčky z jazyků Austrálie a Oceánie

[editovat | editovat zdroj]

Výpůjčky z afrických jazyků

[editovat | editovat zdroj]

Výpůjčky z jiných jazyků

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]