Přeskočit na obsah

Palatální nazála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Obrázek znaku IPA
Číslo IPA118
Znak IPAɲ
Znak SAMPAJ
Česká fonetická transkripceň
Zvuková ukázka

Znělá palatální nazála je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɲ, číselné označení IPA je 118, ekvivalentním symbolem v SAMPA je J.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]
  • Způsob artikulace: ražená souhláska (ploziva). Vytváří se pomocí uzávěry (okluze), která brání proudění vzduchu a je na posléze uvolněna, čímž vzniká zvukový dojem - od toho též označení závěrová souhláska (okluziva).
  • Místo artikulace: středopatrová souhláska (palatála). Uzávěra se vytváří mezi jazykem a tvrdým patrem.
  • Znělost: znělá souhláska - při artikulaci hlasivky kmitají.
  • Nosová souhláska (nazála) - vzduch prochází při artikulaci před uvolněním uzávěry nosní dutinou.
  • Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

Tato hláska patří mezi sonory, tj. má kromě šumové a i tónovou charakteristiku. V některých jazycích může plnit funkci slabičného jádra - slabikotvorné ɲ [ɲ̩].

V češtině

[editovat | editovat zdroj]

V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem Ň, ň.

Jako [ɲ] se v domácích slovech rovněž vyslovuje psané /n/ ve skupinách ni, a [ɲɪ, ɲi:, ɲɛ].

V jiných jazycích

[editovat | editovat zdroj]

Tato hláska se vyskytuje ve většině slovanských a románských jazyků, ale také v řečtině, estonštině, japonštině apod. Například v angličtiněnorštině se vyskytuje jen v nářeční výslovnosti, není tedy fonémem.

Základní způsoby zápisu