Pliska

Pliska Плиска
Poloha
Souřadnice	43°21′43″ s. š., 27°7′31″ v. d.
Nadmořská výška	145 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Bulharsko Bulharsko
Pliska
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	34,4 km²
Počet obyvatel	892 (2024)[1]
Hustota zalidnění	26 obyv./km²
Správa
PSČ	9920
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pliska (starobulharsky Пльсковъ) je malé města (bývalá vesnice s názvem Aboba), jež bylo přejmenováno poté, co se v jeho blízkosti našly pozůstatky původního středověkého města, které bylo hlavním městem první bulharské říše a a začaly zde vykopávky.^{[pozn. 1]}

Podle apokryfního spisu Vidění proroka Izaiáše z 11. století byla Pliska založena již chánem Asparuchem, spíše se ale vyvinula z opevněného vojenského tábora.^[2][3] V následujících staletích Pliska rostla, tento vývoj byl na krátkou dobu přerušen vydrancováním města byzantským císařem Nikeforem I. Po Nikeforově poražení se začala budovat znova a stala se jedním z center bulharské kultury, a to až do roku 893, kdy car Symeon přesídlil do nového hlavního města Preslavi. Pliska si přesto udržela na řadu staletí výsadní postavení – její význam upadl až po okupaci Bulharska osmanskými Turky ke konci 14. století.^[4]

Město ve svém rozkvětu zabíralo plochu 23 km².^[4] Bylo rozděleno na vnitřní město s kamennými hradbami, kde sídlili car a jeho bojaři, a vnější chráněné sypaným valem, obývané řemeslníky. V této části se nacházely nejrůznější druhy výroby – hrnčířství, kovářství, zlatnictví, košťařství či slévačství, které většinou dodávaly výrobky vládnoucím vrstvám.^[4] Ve vnějším městě také stálo více než 30 kostelů, z nichž nejstarší je takzvaná Velká bazilika, vůbec největší stavba tohoto typu na Balkáně.^[4] Stavby ve vnitřním městě jsou často rozsáhlých proporcí, inspirovaných antickými budovami. Vedle reprezentativního trůnního paláce z doby Omurtaga a v nižších vrstvách pod ním ještě rozlehlejšího paláce Kruma, jež byl zničen během Nikeforova útoku, zde stála i citadela, v níž bulharští vládci sídlili. Na místě původního pohanského chrámu se v pozdějších letech vystavěla bazilika, neboli Palácový kostel. Stavby byly vystaveny s tak vyspělou tehdejší technikou a uměním, že se v tehdejší době mohla Plisce vyrovnat pouze města byzantská.^[4] V Plisce také působil Metodějův žák Naum, než přesídlil do Preslavi.^[5]

Vůbec poprvé objevil zbytky města roku 1886 český vědec Konstantin Jireček,^[2] ale o první průzkumy se zasloužil až Karel Škorpil na přelomu 19. a 20. století.^[4]

Za osmanské nadvlády Pliska zpustla a pouze poblíž ní se zachovala vesnice jménem Aboba.^[2] Ta byla roku 1925 přejmenována na Pliskov. Dnešní podoba jména, tedy Pliska, se začala používat od roku 1947. Moderní město má zhruba 900 obyvatel a nachází se ve výši 146 m n. m. v Šumenské oblasti zhruba 400 km na severovýchod od Sofie.

• Dne 11. září 1988 byla bulharskými astronomy objevena planetka, která byla nazvána Pliska.^[6]
• Pliska je též značka známé bulharské brandy.^[7]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pliska na anglické Wikipedii.

• VÁŇA, Zdeněk. Svět dávných Slovanů. Praha: Artia, 1983. 
• RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. 

• Bulharsko
• První bulharská říše

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pliska na Wikimedia Commons
• Článek o Plisce na webových stránkách Sdružení pro Bulharsko
• Материалы для болгарских древностей. Абоба-Плиска. - Известия Русского археологического института в Константинополе. Т. Х (1905)