Přeskočit na obsah

Prosper Piette de Rivage

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prosper Piette de Rivage
Pamětní deska od Emila Schwantnera
Pamětní deska od Emila Schwantnera
Narození30. listopadu 1846
Beckingen
Úmrtí1. března 1928 (ve věku 81 let)
Dolní Maršov
Povolánípodnikatel v papírenství
Domovské městoSvoboda nad Úpou
Znám jakofilantrop, podporovatel vzdělání a turistiky ve východních Krkonoších
ChoťRosa Karolina Marie Amalie Fiedler
RodičeProsper Joseph Maria Piette
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mezník s iniciálami PP označující hranice Pietteho pozemků ve Svobodě nad Úpou

Eduard Maria Prosper Piette–Rivage (30. listopadu 18461. března 1928) (někdy uváděno také Piette von Rivage nebo Piette de Rivage) byl významný podnikatel a mecenáš působící ve Svobodě nad Úpou, za zásluhy o rozvoj turistiky a lyžování nazývaný „Otec Krkonoš".

Byl synem zakladatele zdejší papírny, Prospera Pietteho staršího, který pocházel ze Štrasburku a papírnu v Dolním Maršově koupil v roce 1866.[1] Prosper Piette mladší ji pak během šedesáti let svého působení proměnil v jeden z nejvýznamnějších papírenských podniků v Rakousku-Uhersku a později Československu. Firma Piette byla prvním producentem cigaretového papíru v monarchii.[2]

Prosper překvapil technický svět svým vynálezem z roku 1874. Uvedl ve své továrně do provozu stroj k barvení papíru dle požadavků odběratelů. Během několika let se z tohoto vynálezu stal v celém světě nový samostatný obor, známý jako barevné a natírané papíry.[3]

Jako podnikatel byl známý sociálním cítěním a péčí o zaměstnance a jejich děti.[4] Ve své firmě zavedl nemocenskou pokladnu, pokladnu pro případ nehody, invalidní, penzijní, spořitelní a záložní pokladnu. Nechal také stavět obytné domy pro své zaměstnance, pro děti zaměstnaných matek zřídil jesle a školku a v roce 1880 otevřel soukromou obecnou školu.[3] U budov papírny i veřejných budov obce, které z velké části financoval, prosadil kvalitní architekturu a jednotný styl.[2]

Byl spoluzakladatelem a dlouholetým pokladníkem Krkonošského spolku a významně přispěl k rozvoji turistiky ve východních Krkonoších, svou finanční podporou i věnováním vlastního papíru umožnil vydávání časopisu „Krkonoše slovem i obrazem" a mnoha turistických map Krkonoš. Významně přispěl do sbírek tehdy vznikajícího Krkonošského muzea ve Vrchlabí i k činnosti mnoha dalších společenských a zájmových organizací. Když byla na hřebeni Rýchor postavena Maxova bouda, podílel se na vybudování cesty od své papírny až na Rýchory. Cesta byla slavnostně otevřena v roce 1899 a pojmenována Rosa Weg (Růženina cesta) na památku Pietteho manželky.[3]

Dne 30. 11. 1898 byli Prosper Piette a jeho bratři Gabriel Ludwig a Julius Stephan povýšeni císařem Františkem Josefem I. do šlechtického stavu s přídomkem „von Rivage“.

Z praktického řízení společnosti odstoupil v roce 1918 a na jeho místo nastoupil jeho syn Ludwig Piette.

Prosper Piette také zaštítil stavbu kostela sv. Josefa v Dolním Maršově, který byl zbudován v letech 1927–28.

Prosperovi Piette byla věnována výstava v Městském muzeu v Žacléři v roce 2010. Rovněž je po něm pojmenována naučná stezka "Via Piette" ve Svobodě nad Úpou a Janských Lázních.[5]

  1. TOVAČOVSKÝ, Jaroslav. Podnikání rodu Piette-Rivage [online]. Historická šlechta, 2010-01-25 [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  2. a b KLIMEŠ, Pavel. Krajina Krkonoš v proměně století [online]. Horní Maršov: Veselý výlet, 2007 [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  3. a b c TOVAČOVSKÝ, Jaroslav. Podnikání rodu Piette-Rivage. Historická šlechta – život po meči a po přeslici [online]. 2010-01-25 [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. 
  4. Prosper Piette de Rivage. VESELÝ VÝLET - sezónní noviny východních Krkonoš [online]. [cit. 2019-05-14]. Dostupné online. 
  5. Via Piette [online]. Krkonose.eu [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]